Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.

nebude. V životě ne!

WA N G E L Chceš říct, že jsi v hloubi duše na toho cizího člověka nikdy 

nedokázala zapomenout?

E L I DA Zapomněla jsem už na něj. Ale pak jako by se najednou zase vrátil.

Jsou to asi tři roky. Když jsem čekala dítě, to bylo.

WA N G E L Aha! Tenkrát? – Tak to už tedy začínám leccos chápat – 

E L I DA Ale ne, ty tomu vůbec nerozumíš. Nemiluju nikoho jiného, jen tebe.

WA N G E L (vyjede na ni) Tak proč jsi se mnou po celou tu dobu nechtěla žít 

jako žena?

E L I DA Kvůli tomu děsu!

29 

WA N G E L Děsu...?

E L I DA Ano, děsu. Děsu tak příšernému, že ho v sobě může mít snad – 

promiň mi to slovo - jenom moře.  

WANGEL Moře! Moře!  

Lyngstrand se vzbudí.Přiskotačí Boleta, Hilda a Arnholm. 

BOLETA No ne, vy ještě nespíte?

E L I DA Je tady krásně takový chládek.

ARNHOLM To my prosím jdeme tancovat.

WA N G E L Výborně, výborně. Za chvíli přijdeme za vámi.

(všichni odskotačí)

E L I DA Pane Lyngstrande – počkejte chviličku. (Lyngstrand se zastaví) Vy 

budete taky tancovat?

LYNGS T R A N D To ne, milostivá, to už si netroufnu.

E L I DA Právě, měl byste být opatrný. S těmi plícemi... Ještě jste se z toho 

úplně nezotavil.

LYNGS T R A N D No, úplně ještě ne, to je pravda.

E L I DA (poněkud váhavě) Poslyšte, jak je to asi dlouho, co jste byl na té 

plavbě...?

LYNGS T R A N D Jak jsem si uhnal tu polízanici?

E L I DA Ano, myslím tu plavbu, co jste nám o ní dopoledne vyprávěl.

LYNGS T R A N D No, to bude tak... Moment. Ano, tři roky to jsou.