Paní_z_moře_-_INSCENACNI-VERZE-26.1.

tady můžu být šťastný – bez tebe? (zpět do kuchyně)

E L I DA Ale vždyť já jsem tady. A zůstanu tady. Vždyť mě přece máš...

WA N G E L Mám tě, Elido? (posadí ji na stůl)

E L I DA Ale prosím tě, o tom nemluv. Tady máš přece všecko, pro co žiješ a 

dýcháš. 

WA N G E L Však ono už to nějak dopadne, říkám. Odstěhujeme se odtud. 

Přestěhujeme se někam tam, ven. To je hotová věc, Elido, s tím nehneš.

E L I DA Ale co si proboha myslíš, že tím získáme?

26 

WA N G E L Ty získáš zdraví a klid v duši. Čím dřív, tím líp. Říkám ti, že je to 

hotová věc.

E L I DA Ne! Pane na nebi,(ze stolu) to ti snad radši povím rovnou všechno. 

Tak, jak to je.

WA N G E L Dobrá, mám tvoje slovo, že mi povíš úplně všechno. Tak, jak to 

je?No, Elido? Tak co?

E L I DA  Já jsem se ti taky s ničím netajila. Řekla jsem ti nepokrytě, že jsem 

jednou měla ráda jiného. Že jsme – v jistém smyslu – byli zasnoubení.

WA N G E L V jistém smyslu?

E L I DA Ano, tak nějak. Stejně bylo brzo po všem. On odjel. A já jsem to pak 

skončila. 

WA N G E L  Elido, prosím tebe, proč to zase všecko vyhrabuješ? To se přece 

mě v podstatě vůbec netýkalo. 

E L I DA Ne, to máš pravdu. Jsi ke mně vždycky tak ohleduplný.

WA N G E L No, tak v tomhle případě... To jsem si snad mohl spočítat sám kdo 

to byl.

E L I DA Spočítat?

WA N G E L Copak by se ve Skjoldviku a v okolí muselo hledat tak dlouho? 

Vždyť tam byl vlastně jeden jediný člověk...