7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

Motorika - V předškolním věku se dále rozvíjí hrubá i jemná motorika. Rychle se zlepšuje pohybová koordinace, 

hbitost i elegance pohybů. Tříleté dítě je schopno rovné chůze a krátkodobě udrží rovnováhu na jedné noze, 
čtyřleté dítě skáče, leze po žebříku a hází míčem stejně jako dospělý, pětileté dítě už je schopno naučit se bruslit. 
Zdokonalování manuální dovednosti (zlepšování koordinace oko-ruka). Dítě dokáže vykonávat každou z horních 
končetin různou činnost. Od 2 - 3 let dítě začíná preferovat jednu z rukou. Díky těmto motorickým zlepšením je dítě 
schopno zvládat více činností (jíst lžící, obléci se, zkouší zavazovat tkaničky) a dále se osamostatňuje. 

Percepce - Smyslové schopnosti jsou již téměř na úrovni dospělého, dále se zlepšují tréninkem a zkušeností. Děti mají 

sklon být v tomto věku dalekozraké, protože jejich oči nejsou stále tvarované tak jako u dospělého člověka. 

Kognitivní vývoj - Rozpoznávací schopnost - schopnost rozpoznat předměty, se kterými se již dítě setkalo, je na 

dobré úrovni. Ale schopnost reprodukovat znalosti uložené v paměti je poměrně špatná. Prudký rozvoj obou 
schopností nastává po 5. roce života. Již v batolecím věku se dítě učí pracovat s některými pojmy pouze v duchu - 
používat symbolické myšlení, bez senzorické zkušenosti. Okolo 4. roku dosahuje na další kvalitativní stupeň – 
názorové myšlení a dokáže přemýšlet v obecné rovině, v pojmech. Stále však není s pojmy schopno logicky nakládat 
a jeho úsudek je vázán na názor vytvořený na základě vizuálního vjemu. Přechod od senzomotorického myšlení k 
myšlení symbolickému je důležitý mimo jiné proto, že dítě je schopno nadále se učit přemýšlením, tedy ne činností, 
ale představováním si činnosti. V souvislosti s vývojem řeči také stoupá množství poznatků o sobě a svém okolí. 
Pětileté dítě je tak schopno říct jednoduchou definici známých věcí, umí napočítat do deseti, stále však ještě s 
názornou ukázkou.