7. až 14. Ontogeneze, 15. Hominizace, 16. Bipedie, 17. Somatometrie

13. Mladší školní věk - tělesná stavba, motorika, percepce, kognitivní vývoj, komunikace a 
socializace. Starší školní věk a dorostenecký věk: puberta, adolescence, motorika, percepce, 
kognitivní vývoj, komunikace a socializace. 
Mladší školní věk - Je obdobím od dokončení první proměny postavy do nástupu puberty (6-11 let), tedy do aktivace 
řídící hypotalamo-hypofyzárně-gonadální osy. Pozdní dětství je obdobím zpomalení růstu a vývoje fyzické i duševní 
stránky.  
Tělesná stavba - končí první proměna postavy, během níž se vyrovnala proporcionalita trupu a končetin. Růst je 
pomalý ve srovnání s prvními 3 roky života i ve srovnání s následující fází adolescentní. Končetiny v tomto období 
rostou rychleji než trup - další změny celkové proporcionality. Vlivem délkového růstu dochází k zeštíhlení postavy. V 
obličeji je více patrný kostěný podklad, pas je již vyznačen, což souvisí také s rozšiřováním hrudníku a jeho 
oploštěním. Ve větší míře se zvětšují i obvodové a šířkové míry. Hlava v tomto období dosahuje 90% své konečné 
velikosti. Dochází ke zvyšování výkonnosti orgánů a orgánových soustav, což se projevuje dalším snížením tepové 
frekvence, mírným zvýšením krevního tlaku a nárůstem počtu erytrocytů. V návaznosti na rozšiřování a oplošťování 
hrudníku roste také vitální kapacita plic. Postupně dochází k výměně dočasného chrupu za chrup definitivní, výměna 
však pokračuje i v dalších obdobích individuálního vývoje. Zpevňují chrupavky a formuje se konečný tvar nosu a uší. 
Dále se rozvíjí také mozek, především zvýrazněním gyrifikace, a vyzrává imunitní systém. Důležitým mezníkem v 
ontogenezi je adrenarche = zvyšování sekrece steroidních hormonů, zejména dehydroandrosteronu a 
dehydroandrosteronsulfátu (DHEAS) z nadledviny. Primárním důvodem adrenarche je pravděpodobně dozrávání 
mozku. Toto období se nachází na přechodu mezi středním dětstvím a juvenilní fází a souvisí s výrazným posunem v 
kognitivním vývoji. Fyziologicky aktivní je DHEAS převážně v nervové tkáni a hraje pravděpodobně roli v dozrávání 
kůry mozkové, které probíhá mezi 6. a 20. rokem života. Působí také na chování, zvyšuje kapacitu kognitivních funkcí 
a snižuje bázlivost, důsledkem čehož se dítě více odpoutává od rodičů a je schopno navazovat sociální kontakty i s 
ostatními lidmi.  
Motorika - S dalším zlepšováním motoriky na všech úrovních roste zájem o sporty a aktivity vyžadující větší hbitost, 
sílu i koordinaci. Na počátku tohoto období vychází většina pohybů horní končetiny z ramenního a loketního kloubu, 
později dítě začíná více využívat synchronizovaných pohybů jednotlivých prstů a ruky. Výzkumy poukazují na 
postupné zlepšování motoriky s přibývajícím věkem a stupňování rozdílů v pohybových schopnostech chlapců a 
dívek. Podle jiných výzkumů je to především následek rozdílných aktivit chlapců a dívek. Pokud děti obou pohlaví 
provozují stejné činnosti, rozdíly ve schopnostech jsou nepatrné.  
Percepce - Okolo 6 let nabývají oční bulvy dospělého tvaru a vylepšuje se schopnost akomodace čočky, dochází tedy 
ve srovnání s předchozím obdobím ke zlepšení zraku. Ucho dorůstá v 9 letech své dospělé velikosti i tvaru. 
Kognitivní vývoj - Mezi 5. a 7. rokem se rozvíjí schopnost logického myšlení. Stále se však musí jednat o konkrétní 
věci a jevy. Školák zkoumá své okolí a chce se o světě dozvědět co nejvíce. Dítě lépe než v minulém období udržuje 
pozornost a cílevědomě pozoruje věci kolem sebe. V poznávání světa mu napomáhá také prudký rozvoj paměti, 
která se stále více opírá o slovní výpovědi. Zvyšuje se kapacita krátkodobé paměti a také se zlepšuje schopnost 
organizovat a uspořádat informace.  
Komunikace a socializace - Okolo 9. roku je dítě schopno rozumět složitějším větám, dobře chápe význam některých 
abstraktních pojmů x jako svoboda, spravedlnost apod. však začíná chápat až v následujícím období. Příchod do školy 
je výrazným mezníkem v začleňování dítěte do společnosti. Jak dítě komunikuje s ostatními ve vrstevnické skupině, 
zlepšuje se jeho schopnost sociálního porozumění a také seberegulace (rozumí svým pocitům, ale bere ohled i na 
očekávání, požadavky a postoje okolí). Začíná své emoce před okolím skrývat. 
Starší školní věk a dorostenecký věk: puberta, adolescence - Období dospívání - aktivace pubertální hormonální osy 
a uzavření růstových chrupavek, přibližně od 10 do 20 let u dívek a od 12 do 22 let u chlapců. Toto období dělíme na 
krátké období puberty (do vyzrání sekundárních pohlavních znaků) a adolescence (tělesné a duševní dospívání). 
Nástup puberty ovlivňuje stav výživy - čím větší tukové zásoby, tím dříve proběhne menarche. U chlapců však může 
nadváha nástup puberty oddálit. Dospívání je obdobím konečného pohlavního a tělesného dozrávání, probíhá zrání 
pohlavních orgánů a začátek fce pohlavních žláz, spermatogeneze u mužů a menstruačního cyklu u žen, a rozvoj 
sekundárních pohlavních znaků, který je na činnosti gonád závislý. Období je také spjato s dokončením vývoje a růstu 
postavy a morfologickým a funkčním dozráním orgánů. Klíčová je aktivace hormonální osy hypotalamus-hypofýza-
gonády, tedy soustavy hormonálních signálů, zahrnující gonadotropiny uvolňující hormon vylučovaný hypothalamem 
(GRH), folikuly stimulující hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH) hypofýzy a steroidními hormony gonád, tedy 
estradiol (E) a progesteron (P) vaječníků, testosteron varlat (T) a inhibin (I). Přesné příčiny začátku puberty nejsou 
objasněny, určitou roli v zahájení celého procesu má pravděpodobně hormon leptin, produkovaný tukovou tkání 
(zejména podkožním tukem). Podle jednoho z modelů leptin zprostředkovává nervové soustavě (konkrétně 
hypotalamu) informace o energetických zásobách organizmu. Tímto způsobem může dojít k aktivaci hormonální osy 
řídící pohlavní dozrávání v době, kdy organizmus (především ženský) je schopen zvládnout zátěž spojenou s