Sikora - bakalářská práce

Okraj mladších respondentů představují u děvčat výrazy umírá, krade, nemá rodiče, nechutné, nezájem o známky s výrazem nezájem o poznámky ani zhoršenou známku z chování a hormony a u chlapců výrazy neváží si věci, ubližuje jiným lidem a pomáhat. Okraj starších respondentů představují u děvčat výrazy nemám žádné problémy, dělat chyby, trest, normálně zvládnout, udržení zájmu a pomáhat a u chlapců výraz lítost.

Nejvyšší četnost daných výrazů zahrnutých v rámci mladších respondentů u obou pohlaví bych vysvětlil tím, že děti v prepubescenci mají často tendenci pubertu pojímat až značně negativně, tedy „démonizovat“ ji. Rovněž by se dalo usoudit, že tato skupina dětí považuje především kouření a pití alkoholu jako charakteristický znak puberty, ačkoliv k tomu někteří jedinci sami spějí.

Nejvyšší četnost daných výrazů obsažených v rámci starších respondentů u obou pohlaví bych vysvětlil tím, že děti v pubertě pojímají pubescenci již mnohem více jako nějaký samotný vývojový proces související s nejrůznějšími změnami, především s tělesnými a se změnami chování. V rámci kontextu výrazu porovnávání s jinými bych usoudil, že tyto děti jsou schopné si ve svém okolí všímat a popisovat postoje jiných o pubertě i obecné názory druhých, což v rámci kognitivního vývoje poukazuje na pokrok v myšlení.

Výraz starost o vzhled, který patřil k nejčetnějším výrazům pouze u dívek, a jenž se u mladších chlapců nevyskytl vůbec a u starších chlapců se vyskytl, avšak s nižší četností,

bych vysvětlil jako souvislost starání se o vzhled s rolí spíše dívčího pohlaví.

Chybění výrazu kamarádi mezi nejčetnějšími výrazy u chlapců bych vysvětlil jako souvislost s výsledky socializace dívek, u nichž se ve vývoji dříve projevuje vyšší zaměřenost na vztahy, a bývají uvědomělejší. Postojem některých chlapců může být například, že se vymezují vůči dívkám, které jsou tradičně spojovány s větší vztahovostí, či tímto postojem jisté kamarádské vztahy vytěsňují nebo je berou jako samozřejmost. Ovšem u některých chlapců se tento výraz vyskytl, u mladších chlapců dvakrát, u starších chlapců však pouze jednou, a to u mladších chlapců v kontextech když já budu mít osmnáct, budu chodit s kámošem na pivo a puberťák je ten kdo chodí pořád za kamošema ven a u staršího chlapce v kontextu rodiče ani přátelé mi ještě o pubertě nic neříkali, jedině mi kamarádi řekli, že nemají pubertu ale zase někteří že jo.

Z výrazů s průměrnou četností, které by se mohly jevit jako významné, bych rád zmínil následující tři, respektive čtyři. Výraz zájem o opačné pohlaví byl u mladších respondentů zaznamenán pouze jednou a to u jedné dívky v kontextu budu víc s klukama, kdežto u starších respondentů byl zaznamenám až devětkrát, přičemž u dívek čtyřikrát a u chlapců dokonce o jedno více než u dívek, tedy pětkrát. Vysvětlil bych to tím, že u mladších respondentů, kteří spíše spadají do období prepubescence, není ještě sexuální stránka tak významnou součástí jejich identity, jako začíná být až od počátku období pubescence, do něhož spadají spíše starší respondenti. Výraz chodit za školu se vyskytl pouze u mladších respondentů a u starších nikoliv, což bych vysvětlil jednak v souvislosti s výše zmíněným „démonizováním“ pubescence prepuberťáky, jednak i tím, že pokud někteří starší respondenti chodí za školu, pak by se buď o tom raději nechtěli ani zmiňovat, protože to na sebe nechtějí nikomu prozradit nebo v tom nevidí nic zvláštního a považují to za něco, co by mohlo pro ně být běžné. Naopak např. výraz nechuť k práci nebo zodpovědnější se vyskytl pouze u starších respondentů a u mladších nikoliv, což by se možná dalo vysvětlit tak, že děti v prepubertě obecně mívají méně povinností a zodpovědností (doma nebo ve škole) než děti v pubertě.