hudebni_nastroje

VÍCEHLASÉ NÁSTROJE

1. VARHANY, HARMONIUM, HARMONIKA

• Varhany jsou nástroj, který je pro evropskou kulturu důležitý

• od starověku se používají při obřadech církve - veškerá liturgická hudba je s tímto nástrojem spojena

• Italsky se řeknou - Organo ( organum je forma!! -pozor)

• Nástroj známe z různých vyobrazení ze starověku

• nejstarší předchůdce je Panova flétna - svázané z bambusu trubičky (lidový) ve starém Římě.

• používal se nějaký nástroj - vodní varhany - předchůdce - fungoval tam tlak, ...

• Varhany- dechový vícehlasý - píšťaly do kterých se vhání vzduch- píšťal je stovka, i tisícovka
  u větších. --> nefouká člověk, ale používá se zařízení na principu měchu - které jsou propojeny
  s píšťalami a cesta vzduchu mezi měchem a píšťalou stisknutím klávesy otevře a do píšťaly začne proudit vzduch.

• Dnes v době techniky - do píšťal je vháněn vzduch pomocí elektřiny - ventilátor --> může způsobit hluk - a je umístěn v jiné místnosti a skrz potrubí do varhan - ale to je tak 200 let - předtím byla potřeba lidské síly - většinou byly 2 měchy od toho jde tyč, na to si někdo sedal nebo chlap nohou atd.

• problém je, že z toho měchu jde ten vzduch do vzdušnice kde se shromažduje, a ty měchy
  v momentě střídání dochází k malinkému poklesu tlaku, takže se zvuk trochu "houpe"

• Každé varhany jsou dělány na jiný tlak vzduchu - udává se sloupcem vodním - maximum je kolem 120 mm - minimum je 45. Když jsou varhany schopny přežít, čím menší tlak tím kvalitnější zvuk. Např. v Holandsku jsou větší tlaky, ... V Německu menší. Bývá tam zařízení taková rafička, která ukazuje varhaníkovi jak se to "hýbe"...

• Kalkant = člověk, který tahal za ty měchy - u velkých varhan bývá třeba i v jiné místnosti (např.

v roce 1680 ), ...

• Problém byl taky v tom, když chtěl někdo cvičit, potřeboval druhého, kdo šlape na měch.

• Varhany se používají od raného středověku, rozkvět začínal v tom, že nástroje se stávají velkými ve 14 stol. Víme, jak vypadali z vyobrazení, moc se nic nezměnilo.

• Nejstarší nástroje dochované se udává z roku 1500. Jsou to nástroje, které musely být opravovány kvůli mechanickému poškození provozem.

• Baroko - období varhan - začínají se stavět velké nástroje, které řádově mají tisíce píšťal, a systém toho barokního varhanářství nebyl překonán. Barokní nástroje jsou různých typů, trochu jiné
  v Německu, Francii... České varhanářství vychází z Jižního Německa.

• Varhany fungují: hrají tak, že je stůl za kterým sedí varhaník . Má klaviatury, pedály, dává signál který je přenášen do vzdušnic a otvírají píšťaly. Cesta od varhaníka k píšťale měla 3 etapy - nejstarší a nejdéle fungovaly varhany mechanické - hráč stiskne klávesu a principem táhel a kladek se mechanismus uvedl vchod a otvíraní vzdušnic se děje tímto. --> Traktura mechanická. Problém je v tom, že se napojovaly rejstříky na jednu klapku bylo 30 píšťal a mechanismus kladl odpor, a když se zapojily celé varhany tak hrát na to, tak to působilo problém, protože to vytvářelo velký tlak.

• v 19. stol. - ve snaze tento problém zjednodušit vzniká Pneumatická traktura - založena na tom, že stisknutím klávesy se dává do pohybu situace kdy píšťala je otvírána tlakem vzduchu, je tam trubička která to otevře. Problém je, že vzduch se stlačuje atd. a reakce byla opožděná.

• ve 20. stol. - začíná se dělat Elektrická traktura - princip - hráč stiskne klávesu, ta je napojena na elektricky obvod, a otvírání vzdušnice dělá elektromagnet, který se rozepne --> reakce je okamžitá. Problém byl v tom, že elektrika způsobovala nějaké výpadky, že se magnet nerozepnul, a tak...

• Dnes se kombinuje mechanická traktura a elektrická.

• V každé zemi trochu jiné varhany - třeba ve Španělsku - například píšťaly nejsou svisle, ale vodorovně. Mají ostrý zvuk..... Francie má taky zajímavé - založeny na zvuku fléten a s ostrým zvukem trumpet a Německá oblast - nepoužívá skoro ostré zvuky, a založeno na zvuku nejblíže flétnám.

• Charakter píšťal - Retné píšťaly - flétnový vzduch (zobcová flétna), a druhé jsou ostré (Jazyky)- španělské např.

• Jsou zde 2 manuální klaviatury - manuály - mají 5 oktáv, maximum .. víc už nebývá... v historii jich bývalo míň ... v období baroka bývaly 3,5. používala se krátká oktáva, čím nižší tón, tím větší píšťala, tím víc místa a dražší... aby se ušetřilo - krátká oktáva.

• zhruba od roku 1640 se používají 4 oktávy aby se ušetřilo nedávalo se cis...

• Dneska 5... od f někdy, někdy od c

• Dělají se varhany o více manuálech - nejvíce o 9 manuálech, - 3 manuály jsou dostatečné

• Pedál je klávesnice - která je udělaná na šířku nohy. Varhaník hraje dvěma rukama a nohama. Synchronizace rukou a nohou je problém.

• Varhany mají rejstříky, každý manuál má své. Manuály bývají rozděleny a pojmenovány (hlavní stroj a to je nejsilnější manuál, druhý je pozitiv - nejuniverzálnější, bývá dole.) Každý z těch manuálů má svůj význam a trochu jinou strukturu rejstříku.

• Rejstříky - stejný systém jako u cembala - stopy. Nejhlubší je Burdon. Základ je principál pak oktáva a superoktáva. Rejstříky se zesilují v jiné výšce.

• Aby se to obohatilo, jsou pomocné rejstříky, což bývají laděny na alikvót - kvinta nejčastější - výše než oktáva.

• Cílem Baroka bylo, aby ten zvuk byl vysoké alikvóty nejvěrnější - přidávaly mixturu - několik malinkých píšťaliček - jeden tón spustí několik, které jsou laděny na vyšší oktávy a kvinty.

• rejstříky se mohou různě kombinovat

• v pedálu jsou rejstříky hlubší (u pedálu patová technika - střídá se pata špička pata špička) - je problém, aby se ruce odpoutaly od nohou.

• U moderních varhan - kombinace rejstříku zapsat si je pod čudlík, a pak se to přehazuje speciálním rejstříkem