hudebni_nastroje

8. KYTARA

• Od starověku do Evropy. Přinesli je sem Arabové přes Španělsko. Dříve ale byly nástroje podobné kytaře.

• Italsky Chitara

• Měl velkou podporu ve středověku, kdy vypadaly trošku jinak. V baroku a v období klasicismu ustupoval do pozadí, poté ale v romantismu zase nabyl na popularitě. Ustoupil, protože v konkurenci nově vznikajících nástrojů z hlediska dynamiky, nebyl konkurenceschopný. Patří mezi slabé nástroje.

• Dnes se používá zesilovací zařízení, zkresluje ovšem zvuk.

• Máme dva druhy kytar

  • Španělská – pod strunama má vyřezanou díru

  • Jumbo

• Pak elektrické kytary – tělo není rezonanční, zpracovávají se elektrické vlny.

• Je to nástroj transponující, třeba jako kontrabas – struny se píší o oktávu výš, než zní.

• Malé E, malé A, D1, G1, H1 a E2. Ta tercie je tam ze starého ladění. Vše zní o oktávu výš.

• Klasicky akordy nebo baréčka.

• Dále flažolet – malíčkem nataženým se zamačkávají jednotlivé tóny.

DECHOVÉ NÁSTROJE

• Zvuk prouděním vzduchu v trubici. Čím kratší a tenčí, tím vyšší tón. Využívá se alikvótních tónů pomocí tzv. přefuků. Dělá se to nějak pusou.

• Nejstarší prameny jsou právě o existenci dechových nástrojů. Zbytky pravěkých nástrojů z kostí jsou řádově deseti tisíciletí staré.

• Ve starověku také používány a od raného středověku byly velice frekventovány. Byly používány
  u lidové hudby od 12. stol.

• Děláme do 3 skupin:

  • Nástroje hranové

  • Jednoplátkové

  • Dvouplátkové.

• Zobcová flétna je starší, z ní se vyvinuly flétny příčné. Na konci baroka příčky zobce přetlačily. V orchestru v komorní hudbě flétny příčné. Došlo k tomu proto, že flétna příčná má větší dynamiku a větší forte. Zobcovka má problémy s laděním.

HRANOVÉ

1. ZOBCOVÁ FLÉTNA

• Sopraninová, altová, tenorová, basová a subbasová

• Ladění:

  • Sopraninová F

  • Sopránová zní o oktávu výše, než je psána. Je v C ladění

  • Altová F

  • Tenorová v C

  • Basová F

  • Subbasová C

1. BAROKNÍ FLÉTNA

• Z ní se vyvinula příčka

• Přímo se rty nedotýká té díry, kam se fouká

• Sametovější flétna.

• Barvu a ostrost určitě poměr alikvotů.

1. PŘÍČNÁ FLÉTNA

• Bémův systém. Systém pák, jejich principem je, aby měl hrát ruce v jedné poloze a z jedné polohy mohl ovládat i vzdálené klapky. Vznikl v polovině 19. stol.

• Flautodolče – flétna sladká je zobec.

• Fleutotraverto – flétna příčná.

• Jde hrát do rozsahu 3 oktáv. H – D3.

• Je to nástroj nejpohyblivější, co se techniky týče.

• Fruláto – hrdelní R, dělá to takové Trrrr.

• Nejznámější je flétna flatotraverso nebo grande

Flétna picola

• flauto piccolo

• ze dřeva, zní o oktávu výš, protože má poloviční délku

• přehluší celý orchestr

• rozsah - c - h3/4

Flétna altová

• prodloužena o několik procent aby hrála níže., transponuje o kvartu

• c1 - zní malé g

• sametový, hluboký zvuk

• nevýhoda - ve spodní oktávě není nijak průrazný, nevyzní tak nahlas