386198-Somogyi_Pavel-portfolio_sk_doc_Hofmanna

PRACOVNÍ POSTUP: Do 3 talířů nalijeme mléko s různým stupněm tučnosti.  

1. 

Na povrch mléka nasypeme pomocí špachtličky špetku alespoň tří různých barviv.  

2. 

Kápneme kapku jaru na ušní tampon. 

3. 

Ušní tampon přiložíme k barvivům na hladině mléka a sledujeme, co se děje. 

4. 

Porovnáme reakce na povrchu různých druhů mléka. 

POZOROVÁNÍ  A  POZNÁMKY:  Jakmile  přiložíme  jar  k  barvivům  u  odtučněného  mléka,  barviva  se 
rychle  „rozeběhnou“.  U  plnotučného  mléka  se  barviva  „rozeběhnou“  také  ochotně,  ale  už  o  něco 
pomaleji. U smetany téměř nepozorujeme pohyb barviva. 

OBRÁZEK: 

16 

 ZÁVĚR: Čím větší je obsah tuku v mléce, tím pomaleji se pohybují barviva po mléce → čím větší je 
obsah tuku v mléce, tím větší je povrchové napětí. 

OTÁZKY A ODPOVĚDI: 

1. 

Co je to povrchové napětí? 

Povrchové napětí je fyzikální jev, který je způsoben vzájemnou přitažlivostí molekul kapaliny 
způsobí, že se povrch kapaliny chová jako tenká pružná blána.  

2. 

Jakou jednotku má povrchové napětí?  

Jednotkou povrchového napětí je N/m (Newton na metr).  

3. 

Mají povrchové napětí všechny kapaliny, nebo jde o jev spojený výhradně s mlékem?  

Povrchové napětí mají všechny kapaliny.  

4. 

Jak souvisí obsah tuku v mléce a povrchové napětí?  

Čím je větší obsah tuku v mléce, tím větší je povrchové napětí. 

POKUS Č. 3 

LÁVOVÁ LAMPA 

Časová dotace 15 minut 

ZAŘAZENÍ  DO  RVP  ZV:  Pozorování,  pokus  a  bezpečnost  práce,  anorganické  látky,  organické 
sloučeniny. 

ZAŘAZENÍ DO ŠVP: Látky a tělesa (hustota).