ZÁPISKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kdy se tedy máme učit nebo připravovat do školy? Nejlépe v sobotu dopoledne, naopak, naprosto bychom měli vyloučit tyto činnosti nedělní večer.
Nový pohled na stárnutí:
V r. 1991 byl realizován experiment italsko-ruského týmu (Walter Pierpaoli, Vladimir Lesnikov). Byly vybrány geneticky identické myši (inbrední linie získaná mnohonásobným vnitřním křížením), které byly rozděleny do dvou skupin.
V první skupině byly myši do 4 měsíců věku, ve druhé pak myši staré asi 18 měsíců („důchodkyně“). Všechny myši byly uspány, byly jim otevřeny lebky a vyměněny jejich epifýzy. Mladé myši dostaly staré epifýzy, staré naopak. Přenesené tkáně se bez problémů přihojily, poněvadž prakticky neexistovala genetická imunitní bariéra. Po nějakou dobu se zdánlivě nic nedělo. Později však následovalo ohromné zjištění. Mladé myši se „starými epifýzami“ začaly chřadnout, slábnout a projevovaly se u nich příznaky stárnutí. Všechny žily průměrně jen asi 17 měsíců, tedy zhruba dvě třetiny myšího věku. Staré myši s „mladými epifýzami“ se měly čile k světu, žily 34 měsíce, dvakrát déle než první skupina, téměř o polovinu déle, než činí normální délka myšího života.
Z těchto pokusů a dalších studií vzešel zcela nový pohled na stárnutí organismu. Nejedná se o pouhé vyčerpání a opotřebení orgánů a tkání, hromadění metabolitů a genetických chyb, ale nepochybně také o zhroucení tělesných rytmů, kdy sehrané systémy těla vypadávají ze vzájemné komunikace, a tím i ze vzájemné synchronizace.
Závěr:
Na lidský život a zdraví má vliv celá řada faktorů, biorytmy jsou jedním z nich.
Nelze si tedy myslet, že harmonizací biorytmů a dodáváním melatoninu zmizí všechny naše neduhy.
V denní praxi můžeme poznatků o lidských biorytmech využít k efektivnější práci i odpočinku, naučit se vycítit a respektovat potřeby vlastního těla. Můžeme aktivně zasáhnout do svého životního stylu, pokusit se minimalizovat rizikové chování a posílit působení ochranných faktorů.
Zdraví je jednou z nejcennějších hodnot, která nám byla dána. Měli bychom se o ni dobře starat, chránit ji a rozvíjet. Zda si tento fakt uvědomíme, provedeme osobní „inventuru“ a přijmeme osobní zodpovědnost, je již na každém z nás.
4. přednáška (26.10.2016)
Proč jsou u nás dobře zvládnuté infekce? – po 2WW byla dobře přístupná ATB a zavedlo se povinné očkování
neinfekční onemocnění hromadné výskytu - bojuje s drogovou závislostí, cukrovkou,…
články: zdroj nákazy, cesta přenosu, vnímavý jedinec
zdroj nákazy: zjevně nemocný člověk, nemocné zvíře, bacilonosič (nemá žádné typické příznaky, ale mikroba má v těle)
izolace infekce znamená omezení šíření infekce (nemocný zůstane doma, léčení zvířete, v nejhorším utracení)
v 15. stol byla velká epidemie Cholery (současně pouze v exotice) – John Snow: musí existovat zvířátka, která člověku škodí a pochází ze závadné vody. Zjistil, že nakažená voda pochází z jedné kašny v Londýně, nechal ji uzavřít, nákaza zmizela, ústí odpadů nechal přesunout pod zdroj pitné vody.
cesta přenosu: nakažený člověk – médium šíření (vzduch u kapénkové infekce, voda nebo potrava, nějaký druh kontaktu, výměšky, krví, sliznicí, přímý kontakt včetně sexu, infekce nepřímým kontaktem)
test 3D – desinfekce, desinsekce, deratizace = ve vyspělých zemích s tím není problém
rýma, chřipka, angína = kapénkové infekce + dětské infekce
salmonelosy, úplavice, hepatitida A - bakteriálního původu
kontaktní nákazy – hepatitida B, AIDS,
rané infekce – tetanus (vnikne do rány
přenos biologický – původce se těžko přenese z jednoho člověka na druhého, je potřeba jiný druh – tasemnice (přes dobytek, apod.)
vnímavý jedinec – člověk, který nikdy neprodělal žádnou nemoc, nebo ten, kdo prodělal nemoc už dávno = oslabena imunita. Jak vnímavost snížit? – prodělání nemoci, očkování
anatomické bariéry a funkční mechanismy:
kůže – neporušenou kůží proniká jen málo mikrobů
sliznice – zranitelnější, ale zase má spoustu mechanismů, jak čelit infekci
funkční mechanismy: pohyb řasinek, kýchání, kašlání, smrkání, zvracení, průjem, močení (vypuzení proudem moče)
prostředí nevyhovující mikrobům: nízké poševní pH, zvýšená teplota u viróz apod.