ZÁPISKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V organismu má také podobné, ale mnohem silnější účinky
Cirkadiánní rytmus řízen světelným podnětem přijímaným retinou
Ve tmě množství vzruchů, které epifýza přijímá, stoupá. Tím se zvýší syntéza melatoninu
Melatonin je ve tmě epifýzou pumpován do krevního řečiště. Proto se o melatoninu také hovoří jako o hormonu tmy (ev. jako o nočním hormonu)
Jakmile poklesne proud fotonů dopadajících na retinu, začne epifýza do 30 minut tvořit AMK tryptofanu melatonin a uvolňovat jej do krevního řečiště. Tím je dán důrazný pokyn řadě tělesných orgánů a funkcí k útlumu – k odpočinku. V CNS to znamená navození spánku.
Světlo naopak množství vzruchů v sympatických vláknech tlumí, čímž se syntéza melatoninu v šišince zastaví.
Osa centrálních biologických hodin:
Retina -> neurony světločivných buněk -> skupina neuronů hypothalamu (tzv. suprachiasmatická jádra) -> neurony těchto buněk -> horní část hrudní míchy -> horní krční ganglia -> BUŇKY EPIFÝZY -> MELATONIN (noc) / SEROTONIN (den) -> krev -> buňky tělní
Melatonin, jeho cyklus a účinky:
Buňky epifýzy – pinealocyty – produkují z AMK tryptofanu ve tmě melatonin a na světle serotonin; signál melatonin/serotonin dokáží svými receptory „přečíst“ prakticky všechny buňky lidského organismu. Tímto mechanismem nás epifýza pohotové zapíná do stavu spánku či bdění:
Epifýza nevyrábí melatonin do zásoby. Produkce melatoninu je přísně závislá na cirkadiánním cyklu, tedy na střídání světla a tmy v průběhu cirkadiánního rytmu. Cirkadiánní rytmus melatoninu ilustruje graf (viz. Výše)
Syntéze melatoninu prudce stoupá po setmění (zhasnutí), cca po 21. hodině
Nejvyšší koncentrace kolem tzv. subjektivní půlnoci (cca kolem 3. hodiny)
V ranních hodinách produkce melatoninu rychle klesá, snižuje se na minimum, na němž je udržována po světelnou fázi dne
Noční probuzení a rozsvícení do 30 minut působí výrazný pokles tvorby melatoninu a problémy s opětovným usínáním
Expozice světlu večer a v první půli noci biologické hodiny zpožďuje, expozice ve druhé půli noci a brzy ráno je předbíhá, během dne nemá vliv
V zimě období krátkých fotoperiod, večerní vzestup koncentrace melatoninu dřívější, její ranní pokles pozdější, melatoninový vrchol je široký a dekomprimovaný
V létě období dlouhých fotoperiod, večerní vzestup koncentrace melatoninu opožděn, ranní pokles jeho produkce se předbíhá, melatoninový vrchol je úzký a komprimovaný
Cirkadiánní rytmus melatoninu tak organismu slouží současně jako hodiny i jako kalendář:
Nástup a pokles syntézy melatoninu vnímá organismus jako informaci o denní době
Šířka melatoninového pulsu pak tělo informuje o ročním období
Účinky melatoninu:
V hypofýze: dominantní hormon, povzbuzuje uvolňování velkého počtu dalších hormonů (vliv na periferní žlázy)