ZÁPISKY

3. přednáška

Biorytmy

• Lidské tělo, obdobně jako ostatní živé systémy, je neustále ovlivňováno mnoha pochody, které probíhají v jeho okolí.

• Tyto okolní děje však většinou nejsou stejné intenzity, mnohé z nich se projevují pravidelnou oscilací kolem určité hodnoty.

• Můžeme například zaznamenat pravidelné střídání dne a noci, přílivu a odlivu, lunární rytmy sledující měsíční periodu 28 dní, v ročních cyklech dochází k prodlužování a zkracování dne, Země se otáčí v pravidelném intervalu 1x za 24 hodin kolem své osy a 1x za rok oběhne kolem Slunce apod.

• Aby mohli živočichové a rostliny v proměnném prostředí existovat, museli se na ně adaptovat.

• Jako výraz adaptace na pravidelně se opakující změny vnějšího prostředí se v průběhu vývoje druhů u většiny živočichů a rostlin, ale také u eukaryotních mikroorganismů vyvinuly biorytmy

• Termín „biorytmus“ vznikl ze dvou řeckých slov:

  • Bios (tj. život)

  • Rhytmos (tj. pohyb, který se pravidelně opakuje)

• Biorytmy se projevují jako cyklické, pravidelné střídání fysiologických dějů probíhajících v organismu, a také jako pravidelné střídání intenzity těchto dějů.

• Projevy chování živočichů bývají tak sladěny s různými vnějšími faktory, kterým v etologii říkáme časovače

• Časovačem může být délka dne v rámci roku, změny teploty, relativní vlhkosti, ev. Změna tlaku. Odpovědí jedinců konkrétního živočišného druhu je např. línání, pelichání, svlékání, migrace (tahy ptáků), pohlavní aktivita a další.

• Živé systémy mají endogenní hodiny synchronizované střídáním světla a tmy. Biorytmy probíhají bez ohledu na letní nebo zimní čas. Cyklus začíná dnem narození a opakuje se neustále dokola. Základní cyklus lidského těla je 25-hodinový, je denně resynchronizován dnem o délce 24 hodin.

HISTORIE

• Nejstarší dochovaná studie o biorytmech z roku 1729

• Autorem francouzský astronom Jean Jacques Ortous de Marian

• Popsal ranní otevírání a večerní zavírání listové růžice mimózy

• Rostlina v pohybech pokračovala i tehdy, když byla umístěna do tmavé místnosti

• Pravidelně se opakující pohyby nemělo na svědomí slunce, ale rostlina samotná, resp. Její biologické hodiny, které rytmické reakce rostliny vyvolávají, kontrolují a řídí

• První práce o biorytmech v lidském těle z roku 1814, Virey

• Popisuje závislost zdravotního stavu osob na střídání světla a tmy

• 20. Léta 20. Století: termín ,,fotoperiodismus“, souvislost biorytmů a tělesné teploty

• Po 2. Světové válce studovány biorytmy mnoha živých organismů

• V 60. letech 0. století vznikl nový obor, chronobiologie

• Do chronobiologie v současnosti zahrnujeme chronofysiologii, chronopatologii, chronofarmakologii, řadíme se rovněž studium spánku, tělesné teploty, endokrinní aktivity

• Chronobiologie se zabývá všemi změnami v živých organismech z hlediska času, studuje tedy časovou organizaci živých systémů