ZÁPISKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V mozku: induktor spánku, útlum mozkové aktivity, regenerace duševních i tělesných sil
V srdci a oběhovém systému: snížení pohotovosti ke tvorbě krevních sraženin, ochrana před infarktem a mrtvicí
V krevním řečišti: posílení protilátkové imunity
Na buňky těla: antioxidant, ochrana před poškozením volnými radikály, které mohou vyvolávat a potencovat řadu chorob, např. onkologických
Po dosažení dospělosti se koncentrace melatoninu v krvi nejprve velmi pozvolna, později stále rychleji snižuje. Tak jako řada našich tkání a orgánů, i určité partie centrálního nervstva jeví tendence k „opotřebení“ během přibývajících let věku. Počet pinealocytů, které v šišince produkují melatonin, se nezvratně snižuje
Popsaný proces může pomoci logicky vysvětlit, proč starší lidé trpí nespavostí a poruchami řady psychických i tělesných funkcí. Během jejich vývoje u jedince dochází k únavě a opotřebování center regulujících rytmické funkce organismu.
Závislost denního vylučování melatoninu na věku:
Produkce melatoninu přísně závisí na osvitu, ale existují i jiné faktory, které mohou do produkce melatoninu výrazně zasahovat, a tím ovlivňovat regulace lidského těla:
Některé metabolické produkty
Řada běžně používaných léků (zejm. alfa- a beta- blokátory, působící na adrenergní receptory, ordinují se obvykle při hypertenzi a srdečních onemocněních)
Elektromagnetické pole vydávané přístroji, které používáme v zaměstnání i v domácnosti
Blok epifyzární aktivity účinkem látek na alfa a beta receptory:
Oba zmíněné blokátory tvorbu melatoninu zastavují, protože způsobí zkrat ve spojení mezi očima a epifýzou. Ve skutečnosti mnohé vedlejší účinky, které tyto léky vyvolávají (např. poruchy spánku, změny nálad, dezorientace, ztráty paměti, únava a poruchy vidění aj.), jsou zcela totožné, jako při poklesu hladiny melatoninu v jinak zcela zdravém organismu.
I chronicky užívaný Acylpyrin (tj. kyselina acetylsalicylová) a léky obsahující ibuprofen, tedy léčiva dnes běžně dlouhodobě používaná při bolestech a zánětech součástí pohybového aparátu, tvorbu melatoninu snižují.
Farmaceutické firmy již začaly vyrábět doplňující léky, které obsahují melatonin a které lékaři doporučují přibírat k medikamentům snižujícím produkci melatoninu.
Skutečnosti, že EMP (elektromagnetické pole) značně ovlivňuje epifýzu a že může zásadně snížit množství vytvářeného melatoninu, nejlépe demonstruje následující graf. Čím vyšší je intenzita EMP, tím nižší a plošší je melatoninový puls.
Působením EMP se lze vyhnout jen velmi obtížně (elektrické rozvody, vysílání rozhlasu a televize, mobilní sítě, bezdrátový internet,…). S přístroji, které EMP generují, běžně pracujeme a užíváme je i v domácnosti a při trávení osobního volna. Můžeme však vědomě rozhodnout, jaká opatření ke snížení emisí EMP učiníme.
Velmi diskutované jsou z hlediska EMP mobilní telefony a mikrovlnné trouby. Existují studie, které spojují dlouhodobé účinky vyzařovaného vf pole či mikrovln se zvýšeným výskytem nádorů mozku a imunitními poruchami. Moderní spotřebiče jsou však dostatečně odstíněné a data z výzkumů jsou nejednoznačná.
Šišinka dokáže nejen ovlivňovat biorytmy, ale též řadu dalších fyziologických funkcí. Někdy je též označována jako „třetí oko“. Kromě melatoninu a serotoninu v ní bylo nalezeno mnoho dalších nervových přenašečů, např. dopamin, noradrenalin, kyselina glutamová, GABA aj. Vznik některých (melatoninu, noradrenalinu a acetylcholinu) je světlem tlumen, zatímco jiných (serotoninu, dopaminu a GABA) podporován.