ZÁPISKY

• Podrobnější popis orgánové aktivity v rámci cyklu jednoho dne (5-5hodin):

  • 5.-7. hodina: vyprázdnění, zopakování memorovaného učiva

  • 7.-9. hodina: snídaně

  • 9.-11. hodina: zvládání náročných úkolů, zkoušek, učení, kreativita

  • 11.-13. hodina: kolem 13.hodiny- vhodný čas na oběd a relaxaci

  • 13.-15. hodina: oběd, zažívání, odpočinek, 14.-15. hodina – bolestivé zákroky

  • 15.-17. hodina: domácí příprava, další sebevzdělávání, saunování

  • 17.-19. hodina: sportovní aktivity

  • 19.-21.hodina: lehká večeře

  • 21.-23.hodina: sex, duševní práce, relaxace, spánek

  • 23.-1. hodina: spánek, regenerace organismu

  • 1.-3. hodina: spánek, regenerace organismu, vysoké riziko pro pracující na noční směny

  • 3.-5. hodina: spánek, regenerace organismu, vysoké riziko pro řidiče dopravních prostředků

Vznik a řízení biorytmů:

• Suprachiasmatická jadra:

  • Dvě nervová jádra uložená v mozku blízko křížení zrakových nervů

  • Několik tisíc buněk, generování synchronní rytmické elektrické aktivity

  • Synchronizace pomocí cirkadiánního vidění, neurotransmiterů a spojení mezi jádry a retinou

  • Poškození suprachiasmatických jader: ztráta cirkadiánních rytmů, schopnosti reagovat na zevní změny

  • I samotná savčí retina může být oscilátorem, role zatím nejasná

  • Z jader informace vedeny do epifýzy (šišinky), v níž podle okolností syntetizován melatonin (útlum) či serotonin (aktivita)

  • Rytmicita buněk biologických hodin dána cyklickým spínáním a vypínáním sady genů označovaných jako geny hodinové

  • Objevena řada savčích hodinových genů vč. Lidských

  • Myší model: studována role hodinových genů a jimi kódovaných proteinů při řízení cirkadiánních rytmů

  • Světlo dokáže biologické hodiny výrazně přestavit

  • Z centrálních hodin se signály do periferie dostávají pomocí spínání jiných genů, tzv. genů hodinami řízených

  • Tak je celý organismus informován o svém stavu vzhledem k vnějšímu prostředí

  • Ve většině savčích periferních orgánů nalezeny vlastní biologické hodiny,dokladováno rytmickou funkcí hodinových orgánových genů

  • Periferní hodiny kontrolovány a synchronizovány hodinami centrálními

  • Má na ně mj. vliv doba příjmu potravy a některé hormony

  • Periferní orgánové hodiny umožňují orgánům včasnou přípravu na denní změny vnitřního i zevního prostředí, dokáží ovlivňovat buněčné dělení (velmi důležité v procesu vzniku a prevence onkologických chorob)

• Epifýza:

  • V CNS člověka jsou uloženy – stejně jako u ostatních vyšších savců – tzv. biologické centrální hodiny. Jsou lokalizovány v malé endokrinní žláze zvané šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza, glandula pinealis) při zadní horní straně mezimozku

  • Epifýza produkuje hormon melatonin

  • Melatonin chemicky podobný melaninu (kožní pigment), serotoninu a dopaminu (nervové přenašeče)