Chemie_bunky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
(např. tok informací buňkou, regulace buněčných reakcí na
podněty, apod.)
Jan Šmarda, PřF MU
13
Buňky:
diversita versus stejnost
Diversita buněk:
velikost, tvar (např. buňka lidského vajíčka a spermie)
pohyblivost, proměnlivost struktury
kyslík některé buňky zabíjí, ale pro jiné je nepostradatelný
(aerobní versus anaerobní buňky)
některé buňky žijí samostatně, jiné se sdružují do kolonií nebo
asociují s jinými organismy (např. střevní bakterie)
Stejnost:
základní strukturní rysy (např. membrány, organely)
obdobný průběh základních buněčných procesů (např. genetický
kód, genová exprese)
Jan Šmarda, PřF MU
14
Studium buněk
různé biologické disciplíny používají různé experimentální přístupy
(genetické, bichemické, fyzikální, molekulárně-biologické, apod.)
sféry zájmu biologů mají různá měřítka
na protipólech jsou chemické a fyzikální přístupy pro mikrosféry a
ekologie a vědy o zemi pro makrosféry
(Lodish et al., 2004)
Jan Šmarda, PřF MU
15
Přístupy buněčné biologie
zaměření na velikost, tvar a umístění buněčných složek
Historie:
první mikroskop byl vyvinut na přelomu 16. a 17. století
(Zacharias Jansen a Anthony van Leeuwenhoek)
rozlišovací schopnost určují čočky
moderní optické mikroskopy zvětšují cca 1000x
(bakterie o velikosti 1 µm se jeví v měřítku 1 mm)
transmisní elektronová mikroskopie má vyšší rozlišení (0,1 nm)
Jan Šmarda, PřF MU
16
Mikroskopické přístupy usnadňují
detekci buněčných složek
specifické barvení usnadňuje pozorování
barviva specifická pro DNA zviditelňují
chromozomy
specifické proteiny se zviditelňují
např. prostřednictvím protilátek
protilátka může zviditelnit svůj substrát, když je kovalentně spojena s
určitým enzymem nebo fluoreskující molekulou (detekce fluorescenční
mikroskopií)
označení nitrobuněčných struktur protilátkami vyžaduje permeabilizaci
plazmatické membrány (detergenty)