Chemie_bunky

Jan Šmarda, PřF MU

38

Kovalentní vazby mohou být 
polární nebo nepolární

kovalentní vazby mohou spojovat atomy různých prvků, které přitahují

sdílené elektrony různou silou

následkem je polární struktura, tj. nerovnoměrné rozložení elektronů: 

kladný náboj je soustředěn na jednom konci a záporný náboj na druhém 

konci vazby

míra schopnosti atomu přitahovat elektrony se nazývá elektronegativita

vazba mezi atomy se stejnou nebo podobnou elektronegativitou je

nepolární

příklady nepolární kovalentní vazby: C-H nebo C-C 

příklady polární kovalentní vazby: O-H nebo N-H (atomy mají různou 

elektronegativitu)

Jan Šmarda, PřF MU

39

Polární kovalentní vazby

důležité z biologického hlediska

vytvářejí molekuly s různě nabitými 

skupinami na svém povrchu

umožňují interakce těchto molekul 

elektrickými silami

velké molekuly s mnoha polárními skupinami 

budou mít na svém povrchu místa s 

částečným kladným a záporným nábojem

možnost nekovalentní iontové interakce s 

molekulami s komplementárním rozložením 

náboje

Jan Šmarda, PřF MU

40

Mezimolekulární interakce mohou 
být potlačeny ionty v roztoku

např. ionty Na+ Cl- v roztoku se 
mohou vázat na polární skupiny 
molekul a tím je neutralizovat

zvyšující se koncentrace solí v 
roztocích biologických molekul 
může oslabit nebo úplně přerušit 
iontové interakce, které molekuly 
drží pohromadě

Jan Šmarda, PřF MU

41

Nekovalentní vazby se podílejí na 
přesném tvaru makromolekul

jednoduché kovalentní vazby obvykle umožňují otáčení
spojených atomů (flexibilita makromolekuly, náhodné ohyby 
podle tepelné energie)

dostatečný počet nekovalentních vazeb mezi různými částmi 
téže molekuly zabrání náhodným pohybům a fixují ji v jedné
konformaci (tvaru)

Jan Šmarda, PřF MU

42

Nekovalentní vazby v 
biologických makromolekulách

iontové vazby – elektrostatické interakce mezi opačně
nabitými ionty