Chemie_bunky

Jan Šmarda, PřF MU

17

Elektronová mikroskopie

paprsek elektronů místo světla

vzorky se připraví do tenkých řezů a umístí se ve vakuu (nelze použít 
pro živé buňky) 

umožňuje detailní analýzu struktury buněk: organely a dvouvrstevné
buněčné membrány byly poprvé důkladně pozorovány až pomocí EM

varianty: transmisní (prozařovací) – v prošlém „světle“ a skenovací
(rastrovací, řádkovací) – v odraženém „světle“ (umožňují sledovat 
buněčné útvary v 3D modelech

Jan Šmarda, PřF MU

18

Mikroskopie a barvení preparátů

označení nitrobuněčných struktur lze dosáhnout i v intaktních buňkách

genovým inženýrstvím lze připravit geny, které kódují hybridní proteiny, 
tj. proteiny spojené s fluoreskující značkou („tagem“) - obvykle „green
fluorescent protein“ (GFP)

GFP je přirozený protein nalezený u některých medůz

lze jím označit kterýkoliv protein a tak sledovat jeho umístění v buňce 
nebo organismu („GFP-tagging“)

Jan Šmarda, PřF MU

19

Biochemické přístupy odhalují molekulární
strukturu a chemickou podstatu buněk

extrakce a separace buněčných složek podle chemických a fyzikálních 

vlastností (tzv. frakcionace) – např. podle jejich velikosti nebo 

elektrického náboje

hlavním objektem zájmu jsou proteiny a nukleové kyseliny

purifikace se provádí v několika krocích – cílem je zbavit se nečistot a 

získat daný protein (nebo nukleovou kyselinu) v čistém stavu

Jan Šmarda, PřF MU

20

Purifikace proteinů z nečistých směsí
usnadňují protilátky

výhodou je vysoká specifita interakce 

antigen-protilátka

moderní technologie využívají značení

proteinů imunogenními peptidy (sledy 

maximálně 50 aminokyselin):

genovým inženýrstvím se připraví gen, 

který kóduje protein spojený s krátkou 

aminokyselinovou sekvencí („tag“), pro 

kterou jsou komerčně dostupné protilátky