skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Skripta•
E. Klika a kol.: Praktikum histologie.
•
E. Klika, H. Pohůnková, D. Jarkovská: Histologie pro stomatology. 1. a 2. díl. SPN, Praha. 1984.
•
E. Klika, D. Jarkovská, H. Pohůnková: Cytologie, histologie a mikroskopická anatomie pro stomatology. 1. a 2.
díl. SPN, Praha. 1987.
•
E. Klika: Embryologie člověka - obecná embryologie a teratologie. SNP, Praha. 1980.
•
E. Klika, H. Pohůnková: Embryologie člověka - organogenese. SNP, Praha. 1981.
•
E. Klika: Atlas histologie a cytologie.
Zahraniční učebnice:•
L.C. Junqueira et al.: Basic Histology. 6th Edition. Appleton and Lange, San Mateo, CA. 1990.
•
T.W. Sadler: Langman's Medical Embryology. 6th Edition. Williams and Wilkins, Baltimore. 1990.
Metody histologického studia
¶ 3 ·
1. Metody histologického studia Jen malý počet živočišných tkání a buněk je vhodný pro přímé histologické studium.
V prvých počátcích se proto pionýři morfologických studií snažili uvolnit, např. macerací, jednotlivé buňky ze tkání,
aby získali prvé poznatky o jejich stavbě. Takto bylo však možné studovat jen některé orgány, a i to jen s velkými
potížemi.
Aby bylo možné studovat různé tkáně a využít současné rozlišovací schopnosti světelných mikroskopů, je nutné zho-
tovit preparáty, tj. tkáně šetrně a rychle usmrtit, připravit dostatečně tenké řezy a tyto obarvit. (Viz Tab. 1-1., Tab.1-2.
a Tab. 1-3.
1.1. Fixační činidla
K rychlému usmrcení buněk a tkání užíváme různé fixační tekutiny a jejich volba musí být přizpůsobena záměrům
studií, neboť ne všechny fixační látky vhodně fixují různé tkáňové komponenty (viz dále, např. fixace tuků a glyko-
genu). Různé složky fixačních tekutin také - hlavně ve spojení s barvicími technikami - mohou ovlivnit výsledný
obraz, neboť téměř vždy se jedná o chemický proces. Některé fixační látky poměrně hrubě denaturují proteinové složky
(např. chlorid rtuťnatý), ale jsou stále užívány pro svou schopnost dobře zachovávat obecnou strukturu cytoplazmy a
jádra. Naproti tomu formaldehyd, glutaraldehyd a OsO4 (osmium tetroxid) denaturují proteinové složky velmi jemně