skripta

který prudkým rozepnutím  vyvolá snížení teploty (zákon Gay-Lussacův). U novějších zmrazovacích mikrotomů je k
tomuto efektu  využito polovodičových destiček, které působením  elektrického proudu se na jedné straně ochlazují,
jejich druhá strana se ohřívá. (Toto teplo je odváděno zpravidla průtokem vody z vodovodu. Výsledný efekt je chlazení
tkáně a případně i nože  mikrotomu.)
 Krájení v kryostatu je vlastně krájení na  mikrotomu, který je celý umístěn v mrazicím boxu.

¶ 4 ·

1.3. Krájení na mikrotomech
 Vlastní krájení řezů se provádí na mikrotomech. Jsou to jednoduché přístroje, kde obvykle je  nůž veden v rovině proti
bloku a blok je po každém  řezu posunován šroubem do výšky. Jindy je nůž pevný a blok je jednak vysunován proti
ostří nože do  výšky, jednak se pohybuje proti ostří nože, a tak  je zhotoven řez. Na obdobném principu pracují  i ně-
které ultramikrotomy, užívané pro zhotovování  ultratenkých řezů pro elektronmikroskopické účely.  Některé starší
konstrukce ultramikrotomů využívají  k vysunování preparátu proti ostří nože roztahování kovového bloku teplem.
Tento blok je mírně ohříván (např. vestavěnou žárovkou, jejíž ohřev je  regulován reostatem).
 Po ukrojení řezu - z parafínového bloku - je  tento řez napnut na kapce vody a přilepen na podložní sklo. Celloidinové
řezy jsou štětečkem přenášeny do 70% alkoholu, zmrazené řezy do nádobky  s destilovanou vodou. Ultratenké řezy se
zachycují  na elektronmikroskopické síťky. Z bloků pro elektronmikroskopické studium lze zhotovit i řezy pro  světel-
nou mikroskopii silné cca 1 µm. Takové řezy  jsou přenášeny štětečkem na kapku vody na podložním skle, kde se pone-
chají (za zvýšené teploty)  přischnout.
 K lepení parafínových řezů na podložní skla se  nejčastěji užívá bílek-glycerin, někdy želatina  nebo některá syntetická
lepidla. Parafínové řezy  po nalepení a usušení musí být odparafínovány  a převedeny zpět do vody. Ve většině případů
jsou  pak barveny.