skripta

Metody histologického studia

¶ 5 ·

dobarvíme anilínovou modří. Výsledek tohoto barvení:  jádra jsou zbarvena černě, cytoplasma většiny  buněk červeně,
kolagenní vlákna a mukoidní substance modře. Rovněž toto barvení vyžaduje zvláště  tenké řezy.
 V minulosti velmi rozšířeným barvením byl žlutý  Massonův trichrom. K barvení jader je možné užít  buď "kamen-
cový" nebo Weigertův železitý hematoxylin. Po obarvení jader a případné diferenciaci se  preparát barví erytrozínem
(obdoba eozínu, ale  zbarvení je sytější) a konečně dobarví šafránem  (extraktem z blizen šafránu). Výsledek tohoto
barvení: jádra jsou zbarvena modře nebo černě (dle  užitého hematoxylinu), cytoplazma buněk je červená  a kolagen je
zlatožlutý. Toto barvení je možné  provádět i na silnějších (8-10 µm) řezech. Je také  možné předem přibarvit elastiku,
jejíž vlákna mezi  žlutými vlákny kolagenu jasně vyniknou.
 Výše uvedené barvení karmínem je nyní užíváno  jen řídce. Roztoky karmínu barví jádra červeně.  Jeho výhodou je, že
nepřebarvuje. Proto byl užíván  k barvení "in toto", tj. celých bloků před zalitím  (hlavně pro embryologické studie).
 Chceme-li obarvit v preparátech elastiku, která se běžně nezbarví, musíme užít specifické barvící metody. Je to např.
barvení orceinem, který  tato vlákna zbarví červenohnědě. Jiným, málo užívaným barvivem, je Verhoeffův jódový he-
matoxylin,  který zbarví elastická vlákna a jádra černě nebo  rezorcinfuchsin, či aldehydfuchsin. Prvý zbarví  elastická
vlákna temně fialově, druhý modrofialově.
 Jestliže chceme vyzvednout v preparátu retikulární vlákna, musíme provést impregnaci v amoniakálním roztoku stří-
bra. Nejužívanější, i když  dosti složitá, je impregnace podle Gomoriho.  Výsledek impregnace je černé zobrazení reti-
kulárních vláken a hnědé přiimpregnování vláken kolagenních.
 Ještě v nedávné době patřily metody impregnace  stříbrem (resp. amoniakálním roztokem stříbra) k nezastupitelným
metodám ve studiu nervové tkáně.
 Impregnace neurofibril podle Bielschowskyho  nebo její modifikace dle Gros-Schultzeho a impregnace různých typů
gliových buněk dle Ramon-y-Cajala, případně dle Rio del Hortegy nebo jejich modernější modifikace, přinesly základní
světelně  mikroskopické poznatky z centrálního i periferního  nervového systému. Všeobecnou nevýhodou impregnač-
ních metod je častá nespolehlivost a ve většině  případů jsou to metody empirické, které zatím  postrádají schopnost
výpovědi o složení impregnovaných struktur. V současné době jsou vytlačovány  imunohistochemickými průkazy neu-
rofibril a kyselého fibrilárního proteinu gliových buněk.
 K barvení krevního nátěru (případně roztěrů kostní dřeně) nejčastěji užíváme panoptického barvení podle Pappenhe-
ima. Při tomto postupu se užívá  barvení dvěma směsmi barviv - podle May-Grünwalda  a podle Giemsy-Roma-
nowskyho. Někdy bývají tato  barviva označována jako "neutrální" (May-Grünwaldovo barvivo je eozinát azuru II. [s
nadbytkem  azuru II.] rozpuštěný v metanolu, barvivo dle  Giemsy-Romanowskyho je eozinát metylenové modři  a
eozinát metylenazuru rozpuštěný ve směsi stejných dílů metanolu a glycerolu.)
 Provedení barvení nátěru:
 1)  Krevní  nátěr, po dokonalém zaschnutí, překryjeme několika kapkami May-Grünwaldova roztoku a  ponecháme
působit po dobu 3 minut. (Tato fáze postupu je fixace nátěru metanolem.)
 2)  Na  nátěr přikapeme stejný počet kapek destilované vody o neutrálním pH a roztoky promícháme.  (Teprve nyní
dochází k barvení nátěru. Neutrální  pH destilované vody, nebo lépe ústojného roztoku,  je důležité pro správné vybar-
vení krevních elementů.) Zředěné May-Grünwaldovo barvivo po 1 minutě  slijeme a bez opláchnutí na roztěr nakapeme
 3) zředěné barvivo dle Giemsy-Romanowskyho (0,3  ml barviva do 10 ml destilované vody nebo ústojného roztoku o
pH 7). Necháme barvit 12 - 15 minut.
 4) Barvivo opět slijeme, nátěr opláchneme ústojným roztokem a usušíme na vzduchu. Zpravidla nátěry nemontujeme
pod krycí skla.
 Výsledek barvení:
 Erytrocyty růžové (zbarven je hemoglobin, proto polychromatofilní erytroblasty kostní dřeně  mají cytoplazmu zpravi-
dla namodralou), jaderný  chromatin je červenofialový (různě sytý), cytoplazma monocytů je světle blankytně modrá,
cytoplazma lymfocytů je rovněž modrá, někdy temnější (početnější ribosomy), azurofilní granula,  zvláště agranulocytů,
svítivě červená (metachromatické zbarvení), acidofilní granula eozinofilních  granulocytů medová až růžová, bazofilní
granula  jsou hnědavá až hnědofialová, trombocyty mají  hyaloméru modrou a centrální chromoméru zbarvenou  purpu-
rově. V bazofilních granulocytech se nezřídka  nepodaří zbarvit granula, neboť jsou ve vodě rozpustná.