římské právo otázky ke zkoušce

Depositum je dvoustranná nerovná smlouva. Deponend(vlastník věci) odevzdává do detence depozitáře(osoba, která uschovává) nějakou movitou věc, aby ji bezplatně uschoval a na vyzvání vrátil. Depozitář odpovídá za škody, které na věci způsobil. Uschovanou věc nesmí depozitář užívat!!!VÝJIMKU TVOŘÍ PENÍZE(GENUS)×commodatum Jelikož je depositum dvoustranná nerovná(inaequální) smlouva, existují 2 žaloby:

-actio depositi directa-žaloba na vrácení hlídané věci

-actio depositi contraria-žaloba na úhradu nákladů spojených s depositem, kterou uplatňuje depozitář vůči deponendovi

Depozitář odpovídá za dolus a nedbalost. Sekvestr je depozitář, u kterého si několik lidí uložilo věc, o kterou se vede soudní spor. Věc vydá tomu, kdo spor vyhraje.

d) pignus-smlouva o zástavě ruční

Pignus je dvoustranný nerovný(inaequální) reálný kauzální neformální kontrakt bonae fidei. Jedná se o obligační i zástavní právo(viz ot. č. 7). Ke vzniku zástavního práva bylo třeba věřiteli odevzdat movitou nebo nemovitou věc, která byla zástavou(zajišťovala pohledávku) a kterou pak věřitel(creditor) ovládal. Věřitel(creditor) získal věcné právo k věci cizí-k věci dlužníka(debitora). Právo držet zastavenou věc u ruční zástavy(pignu) přísluší věřiteli od okamžiku vzniku zástavního práva, věřiteli vzniká věcné právo k věci cizí (k věci zástavce). Pokud byla pohledávka zaplacena, musel zástavní věřitel věc i s příbytky vrátit. Jelikož je pignus dvoustranná nerovná(inaequální) smlouva, existují 2 žaloby:

-actio pigneraticia directa-žaloba dlužníka(debitora)!!!, ne věřitele na vrácení věci

-actio pigneraticia contraria-žaloba zástavce(věřitele, creditora)!!!, ne dlužníka na náhradu škody, kterou zástavou utrpěl

Zastavená věc nesmí být užívána, jinak by se zástavní věřitel dopustil furta(krádeže). Zástavní věřitel byl také povinen těžit plody a jejich hodnota byla odečítána od pohledávky.

Pignus je subsidiárním právem, tzn. zanikne-li dluh, zanikne věcné právo k věci cizí.

Otázka č.19 Kupní smlouva(rozložení práv a povinností, ručení za evikci, vedlejší ujednání)

Emptio-venditio neboli smlouva trhová je smlouvou o koupi a prodeji(výměně věci za peníze). Předmětem trhu může být jakákoliv komerciální(komerční) věc. Touto věcí mohla být věc hmotná i nehmotná, vadná i bezvadná, již existující i ještě neexistující(koupě věci budoucí), mohla být určena individuálně(alternativně) i genericky. Základem trhové smlouvy je předmět a jeho cena. Cena musí být určena v penězích, musí být objektivně určitelná, ale nemusí odpovídat hodnotě věci(pravidlo:cena musí být spravedlivá). Prodejci i kupujícímu ze smlouvy vznikají práva i povinnosti.

Povinnosti kupujícího(emptora):

-po zaplacení trhové ceny a převzetím koupené věci ztrácí všechny povinnosti