Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
soukromá pokuta
vyplývá z obligace deliktní
povinnost platit pokutu také vázána na kauzální nexus
formy byly u různých deliktů stanoveny různě
velký význam má praetorské právo
rozšíření škody tím, že došlo k uznání nejen přímého tělesného působení na věc, ale i nepřímého působení na věc (pachatel zavřel zvíře a ono pošlo hladem), i když na věci samé nevznikla žádná škoda (pachatel odvázal zvíře a ono uteklo)
vytvořil vlastní skutkový základ dolus (podvod) do jednoho roku žaloba na pokutu a po uplynutí roku žaloba na vydání obohacení základ myšlenky o obecné povinnosti k náhradě škody v poměrech mimosmluvních, založených dolo (zlým úmyslem)
Konvenční pokuty
Věřitel si formou stipulace (formálního verbálního kontraktu)dával od dlužníka slíbit plnění určitého peněžního obnosu jako trest za eventuální nesplnění smluvních povinností
Konvenční pokuta zajišťuje nežalovatelné plnění = konvenční pokuta nepravá
Konvenční pokuta přistupuje akcesoricky k hlavní obligaci = konvenční pokuta pravá
V těchto situacích se nepřihlíží na zavinění
Kapitola třetí: Právní ochrana obligace
Actiones in personam
Ochrana obligace znamená, že zákonem se věřiteli zajišťovala možnost uspokojit svůj nárok odejmutím ekvivalentu z dlužníkova majetku (pokud dlužník nesplní závazek)
K prosazení tohoto opatření měl věřitel actio in personam (z civilní i praetorské obligace) protože se jí realizovalo relativní právo (pouze proti osobě dlužníka působící nárok na určité konání nebo nekonání)
Jinak má každá actio svůj nárok a to podle názvu obligačního poměru, ze kterého vznikala (takto se názvy tvořily až do klasické doby, např. actio legis Aquiliae – žaloba z protiprávního způsobení škody; žaloba z mutuua – actio certae creditae pecuniae)
V justiniáském právu snaha o systematizaci a zjednodušování
Pokud dlužník nesplnil svou povinnost, následovala cesta aktualizace dlužníkova ručení = věřitel podal na soudě žalobu
Osobní žaloba má zvláštní povahu, což se projevilo už v první části řízení – dlužníka vázala defenzivní povinnost dlužník se musel před magistrátem obhajovat (musel vstoupit do sporu), protože jinak by praetor mohl okamžitě zahájit majetkovou exekuci – missio in bona (povolení, aby se věřitel ujal všeho dlužitelova majetku (výjimečně i jeho osoby)
Pokud dlužník vyhoví defenzivní povinnosti, zahajuje se řízení in iure – v závěru se litiskontestací promění dlužníkův závazek na nový – novatio necessaria, kdy stará obligace zaniká a její obsah přechází do nové tzv. obligace z litiskontestace
Obligace z litiskontestace zahrnuje všechna vedlejší práva spojená s obligací, všechny právní následky, které z litiskontestace vznikly, upevňují se žalobcova práva, která nově mohou přecházet na dědice
V druhém stádiu se končí vynesením rozsudku obligace z litiskontestace se mění na obligaci z rozsudku
Pokud dlužník nesplní svou povinnost před vynesením rozsudku, závazek má vždy charakter peněžitého plnění (v předjustiánském právu), takže byl zajištěn pouze peněžitý ekvivalent dlužníkovi povinnosti
Actiones in personam byly různého typu a měly různé zvláštnosti (podle obligací, ze kterých vznikaly)
Rozlišovaly se skupiny a kategorie žalob