Zápočet výpisky

1. Actiones poenales – žaloby z deliktů

• Při deliktní obligaci vzniká oprávněnému nárok na soukromou pokutu na plnění poenálního charakteru (pokuta nastoupila na místo legalizované msty)

• V obecné rovině se náhrada škody z deliktu prosadila až v justiniánském právu

• V první řadě směřovaly k potrestání viníka, proto se od žalob reipersekutorních odlišovaly

  • Jsou pasivně nezděditelné – nepropouštějí se proti dědicům pachatele (pouze žaloby na vydání prospěchu, kterého by dědic dosáhl)

  • Někdy jsou nezděditelné aktivně – pokud nárok na pokutu vznikl z důvodu co nejtěsněji spojeného s osobou poškozeného (urážka na cti, …)

  • Uplatňují se kumulativně – kolik bylo pachatelů, tolik se nabízí žalob, plnění jednoho pachatele neosvobozuje ostatní

  • Za delikt otroka nebo osoby podřízené zodpovídá otec rodiny nebo pán – může se odpovědnosti zbavit díky noxae datio

  • Praetorské žaloby z deliktů se nazývají actiones annales a musí se uplatnit do jednoho roku

Kapitola čtvrtá: Změna obligace

• Změna předmětu obligace nastává zejména ve dvou případech

1. Původní plnění se stane po vzniku obligace nemožným

   • Musí se tak stát bez viny dlužníka

   • Pokud vzalo za své plnění individuálně určené, je dlužník od plnění osvobozen (anebo pokud vzalo za své jakékoli plnění v době, kdy byl věřitel v prodlení)

   • Jinak bude obligace nadále trvat, ale změní se její předmět

   • Dlužník musí poskytnout plnění náhradní = náhrada škody

2. Dlužník nebo věřitel se octne v prodlení

   • Prodlení dlužníka = mora debitoris, mora solvendi nastane, když svůj závazek nesplní včas a nemůže to ničím omluvit

   • Předpokladem dlužníkova prodlení je

     • Platná a žalovatelná pohledávka (nestačí naturální obligace)

     • Nastalá splatnost pohledávka („dospělost“ pohledávky)

     • Dlužníkem zaviněné zmeškání

     • Upomenutí dlužníka věřitelem nebo jeho zástupcem – uplynutí se musí stát po nastalé splatnosti a upomenut musí být dlužník osobně výjimečně není upomenutí třeba (obligace z krádeže fur semper est in mora – zloděj je vždy v prodlení)

   • Pokud se dlužník dostane do prodlení, jeho povinnosti se rozšiřují – ručí i za náhodný zánik předmětu plnění, musí vydat plody, které v prodlení z věci vytěžil, pokud jde o peněžitý závazek, musí zaplatit úroky z prodlení

   • Dlužníkovo prodlení končí, pokud mu věřitel poskytne novou lhůtu (tzv. moratorium), pokud nabídne věřiteli plnění, pokud zanikne obligace novací (pokud přejde obsah staré obligace do nové)

   • V prodlení se může ocitnout také věřitel = mora creditoris (nebo také mora accipiendi), když věřitel bezdůvodně odmítá součinnost, která je při řádném plnění potřebná

   • Prodlení má odpovídající právní důsledky

     • Dlužník odpovídá pouze za zlý úmysl, neponese nikdy následky náhodného zaniknutí věci (ani u věcí genericky určených)

     • Dlužník má právo zbavit se předmětu plnění – uloží jej u sebe doma nebo na veřejném místě, anebo prodejem na účet věřitele, v krajním případě může věc vydat zkáze (kdyby mu držení způsobilo těžkosti)

     • Věřitel je povinen uhradit dlužníkovi škodu a náklady, které měl s uchováním věci

   • Mora creditori končí, když věřitel projeví ochotu plnění přijmout a případně nahradit vzniklé újmy