Zápočet výpisky

Dvoustranná nerovná smlouva

Komodant (věřitel) dává komodáři (dlužník) individuálně určenou věc do bezplatného užívání na určitou dobu (ta může být určena nepřímo typem užívání) s tím, že komodář potom věc neporušenou komodantovi vrátí

Hlavní závazek ze smlouvy byl závazek komodáře neporušenou věc vrátit komodantovi (vymáhá se actio commodati directa)

Komodář smí věc užívat jen smluveným způsobem, musí o ni pečovat a komodantovi odpovídá i za causa minor (jako když mu někdo věc ukradl) custodia (zvýšená odpovědnost) se vysvětlovala tím, že má komodář ze smlouvy jednostranný prospěch

I komodantovi může vzniknout závazek, když komodář věc na svůj náklad užitečně zlepšil, nebo když mu zapůjčená věc způsobila škodu, které mohl komodant předejít, což se vymáhá actio commodati contrario, kromě ní má komodář i právo retenční

Dvoustranná nerovná smlouva

Deponent odevzdává do detence depozitáře nějakou movitou věc, aby ji bezplatně ohlídal a na vyzvání deponentovi vrátil

Depozitář odpovídá za škody, které na věci dolózně způsobí, uschovanou věc nesmí užívat, pak by odpovídal i za náhodu

Pokud by bylo výslovně dohodnuto, nebo pokud by se depozitář vnutil věc převzít do úschovy, odpovídal by pak depozitář za dolus, culpu i custodiu

Actio depositi directa – žaloba na vydání uschované věci

Actio depositi contrario – nároky depozitáře proti deponentovi

Pokud byly předmětem peníze, mohly se deponovat jako species (v zapečetěné obálce) nebo jako genus s ujednáním, že depozitář je může použít = depositum irregulare, navenek nerozeznatelné od commodata (jiná je kauza – depositum irregulare se uzavírá ve výlučném zájmu depondenta)

Pokud depozitář depondentovi nevrátí věc zpět, dopouští se zpronevěry a původně byl penální žalobou žalován na duplum, později je jí užíváno jen v případě depositum miserabile

Sekvester = zvláštní druh depozitáře, několik lidí si u něj uloží věc, o kterou vedou soudní spor, sekvestor ji vydá tomu, kdo spor vyhraje, z toho důvodu mu náležela držební ochrana a byl pokládán za odvozeného držitele

Věřiteli se odevzdává movitá nebo nemovitá věc, aby zajišťovala jeho pohledávku

Pokud dlužník zaplatí dluh, nebo pokud je dluh zajištěn jinak, když se věřitel dostal do prodlení, musí věřitel zastavenou věc vrátit (neporušenou a se vším přírůstkem) k tomu slouží actio pigneraticia directa

Zájmy zástavního věřitele proti zástavci chrání actio pigneraticia contrario – úhrada nákladů, náhrada škody

Má akcesorickou povahu k hlavní obligaci, ale mezi stranami zakládá i věcněprávní vztah

Zástavní věřitel se považoval za odvozeného držitele, ačkoli byl typickým detentorem