Kompletní shrnutí

Z hlediska požadavku zákonnosti musí existovat právní záruky zrušení (změny) nezákonných právních aktů. Prostředkem je vydání nového NPA nebo rozhodnutí normativní povahy, jímž se ruší (resp. mění) nezákonný právní akt. NPA může být zrušen pouze aktem téhož nebo vyššího stupně právní síly. V úvahu přichází autoremedura (akt téhož orgánu) nebo akt orgánu vyššího. Zvláštní úlohu zde plní Ústavní soud. Jeho nálezy o zrušení normativního právního aktu mají normativní právní povahu (jedná se o akty konstitutivní).

• neplatnost právních úkonů – u nezákonných (vadných) právních úkonů se presumpce správnosti neuplatňuje. O vadném právním úkonu hovoříme tehdy, když právní úkon nesplňuje náležitosti stanovené právní normou, které určují jeho platnost. Vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný.

Soukromé právo rozlišuje:

• absolutní neplatnost právních úkonů;

• relativní neplatnost právních úkonů, kdy účastník musí neplatnost vůči druhému účastníku nebo u soudu uplatnit (je promlčitelná);

• odporovatelnost;

• možnost jednostranného odstoupení od smlouvy.

• rozhodování sporů – soukromoprávní vztahy, přísluší zásadně soudu. Subjekty sporu jsou v paritním (rovném) postavení.

• donucení

  1. donucení nepřímé – spočívá ve vzniku nové (sankční) povinnosti,

  2. donucení přímé – tzv. výkon rozhodnutí (exekuce).

Právo na odpor – vymyká se tématu právních záruk zákonnosti. Připouští se zde krajní odpor tam, kde všechny demokratické prostředky ochrany práv selhaly.

Testové otázky z předchozích let

Zákonnost – všeobecná vázanost zákony, resp. všeobecná vázanost právem

Záruky zákonnosti - hmotněprávní a procesněprávní instituty, jimiž je zabezpečována závaznost normativních právních aktů, AAP i právních úkonů.

• Zakotvení základních lidských práv a mechanismů jejich kontroly a ochrany

• Dozor a kontrola – správní (někdy splývá s pojmem dozor) a samosprávní

• Soudní kontrola – soudní přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti NPA a IPA; pravomoc může vycházet z kasačního nebo apelačního principu

• Petiční právo – každý má právo se obracet na státní orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi

• Zrušení nezákonných právních aktů – u NPA i IPA platí tzv. presumpce správnosti – z této zásady vyplývá, že i vadný právní akt je platný, dokud není zrušen či změněn

• Neplatnost právního úkonu – zde se neuplatňuje presumpce správnosti, vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný; neplatnost právních úkonů nastupuje bezprostředně ex lege po porušení práva

• Rozhodování sporů – prostředkem je rozhodnutí deklaratorní povahy, jímž je autoritativně zjišťována existence či neexistence sporných subjektivních práv nebo povinností, rozhodování sporů přísluší zásadně soudu

• Donucení – rozlišujeme přímé (tzv. výkon rozhodnutí - exekuce) a nepřímé (vznik nové sankční povinnosti)