Kompletní shrnutí

3. Interpretace dle rozsahu interpretace: Výklad doslovný, zužující a rozšiřující

Výklad doslovný (adekvátní) – např. jestliže norma stanoví, že ten, kdo v době spáchání trestného činu nedovršil patnáctý rok věku, není trestně odpovědný, nelze v žádném případě za trestně odpovědnou považovat osobu mladší patnácti let.

Výklad zužující (restriktivní) – rozsah právní normy se stanoví úžeji, než by vyplývalo z doslovného znění textu.

Výklad rozšiřující (extenzivní) – naopak.

Testové otázky z předchozích let

Podstata oficiálního výkladu

Argument a minori ad maius

Autentická aplikace práva

1. od nadřízeného podřízenému

2. všeobecně závazná (může i nemusí, záleží na tom, jestli je v téže normě, nebo jinde)

3. interní normativní směrnice

Rozsah a důsledek výkladu

Oficiální výklad (zda to může být interní instrukce)

Legální výklad (pro koho je závazný)

Mezi logické argumenty patři:

Argumentum reductione ad absurdum,

argumentum a minori ad maius, argumentum a maior ad minus

Teleologický výklad – druh interpretace práva, výklad podle účelu, smyslu právní normy, který právní norma v současnosti má (oproti historickému – účel a smysl jaký měla v době vydání)

Extenzivní výklad

Lex posteriori derogat legi priori.

Vybrané příklady ze Sbírky příkladů z teorie práva (str. 170-227)

VI.5.B., VI.5.C.1., VI.5.D.1., VI.5.D.2., VI.5.E.1., VI.5.E.4., VI.6.B.1., VI.6.B.4., VI.6.B.5,, VI.7.B.2

Právní odpovědnost

Výpisky – Harvánek (str. 380-395)

Právní odpovědnost = uplatnění nepříznivých právních důsledků, stanovených právní normou, vůči tomu, kdo porušil právní odpovědnost.

Zahrnuje v sobě:

• prvek nepříznivých právních následků (zatížení rušitele právem stanovenými následky v materiální nebo osobní sféře),

• prvek státního donucení (buď realizace sankce – donucení nepřímé, nebo nucené splnění právní povinnosti – donucení přímé).

Právní odpovědnost je institut materiální, tedy institut práva hmotného. Prostřednictvím práva procesního pak dochází k její realizaci. Procesní právo upravuje prostředky procesní ochrany, jejichž prostřednictvím účastník řízení (poškozený) naplňuje své nároky, které mu vznikly porušením právní povinnosti odpovědného subjektu a které vyplývají z hmotného práva. Právní odpovědnost je tedy nejen právním institutem, ale též právním vztahem.

Ilustrativní výčet institutů právní odpovědnosti:

• Právo soukromé: Odpovědnost za škodu, za bezdůvodné obohacení, za prodlení, za vady, za zásah do nehmotných statků, hodnot lidské osobnosti, za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

• Právo veřejné: Odpovědnost ústavněprávní, trestněprávní (za trestné činy), správní (za přestupky nebo jiné správní delikty), disciplinární za porušení disciplíny v rámci interních vztahů.