Kompletní shrnutí

Presumpce správnosti

Správnost právního aktu - U NPA a IPA platí tzv. presumpce (předpoklad) správnosti. Z této zásady vyplývá, že i vadný právní akt je platný a má při splnění právních podmínek zásadně stejné právní účinky jako akt bezvadný, dokud není zrušen či změněn

Je rozdíl mezi vadným a nicotným právním aktem?

Vybrané příklady ze Sbírky příkladů z teorie práva (str. 296-341)

Nic.

Systém právního řádu

Výpisky – Harvánek (str. 413-429)

Prvky systému práva:

právní norma právní normativní akt právní předpis –
zákoník právní odvětví právní principy a zásady obecné pravidlo chování regulují určitý okruh společenských vztahů kodifikace = shrnutí norem do jednoho předpisu

Právní odvětví – vždy 1-2 předpisy s dominantní úlohou, např. pro občanské právo Občanský zákoník (hmotněprávní normy = materiální = systém subjektivních práv a povinností) a Občanský soudní řád (procesní normy = cesta k dosažení a vynucení práv a povinností).

Kritéria systému práva:

• princip prvotnosti a odvozenosti (zákon sekundární akt),

• princip právní síly,

• princip ústavnosti a podzákonnosti (postavení ústavy jako základního zákona,

• princip existenčnosti a funkčnost,

• ignoratia legis neminem excusat (neznalost zákona neomlouvá).

Mezinárodní právo

Princip teritoriality a personality: Právní řád je omezený na určité území, ale občas se prosazuje i za hranicemi státu, např. když zavazuje ženatého občana monogamií i v jiné zemi, kde je dovolené mnohoženství, nebo trestá občana, který se vrátil z ciziny, za delikty, kterých se tam dopustil. Princip personality – případ, kdy soudy / úřady postupují podle práva cizince.

Poměr práva mezinárodního a veřejného lze pojmout buď monisticky – jako jediný právní systém, nebo dualisticky – jakou soužití dvou právních systémů. Koncepce monistická považuje normy mezinárodního a vnitrostátního práva za součást jednoho právního řádu.

Možnosti:

1. Primát práva mezinárodního – vnitrostátní normotvůrce nesmí tvořit normy a předpisy odporující mezinárodnímu právu.

2. Primát práva vnitrostátního – vnitrostátní normotvůrce může vydat i právní normy, které se příčí normám nebo zásadám mezinárodního práva.

3. Trialismus práva: Právo EU nelze zařadit k vnitrostátnímu ani mezinárodnímu právu.

Sjednocování mezinárodního a vnitrostátního práva: Pronikání prvků mezinárodního práva se děje zejména recepcí, resp. uznáním mezinárodního práva státu svým vnitrostátním právem.

Recepce:

1. transformací = zachování doslovného znění mezinárodní smlouvy a její vyhlášení např. zákonem;

2. inkorporací = „vtažení“ mezinárodní smlouvy do vnitrostátního práva, právní norma si zachovává formu mezinárodního práva;

3. adaptací = obsahově přibližný přenos mezinárodních závazků a oprávnění do forem vnitrostátního práva.