Kompletní shrnutí

− platilo na obrovském území, vznikala nutnost přihlížet na místní zvyklosti a právní obyčeje (z toho

plynou problémy při výzkumu provinčního práva – nedostatek pramenů)

− periodizace římského práva

− období práva archaického

− počátky nejasné, trvá asi až do punských válek (46 př. n. l. ?)

− založeno na obyčejovém právu

− období klasické

− 2. stol. př. n. l. až 2. stol. n. l. (?)

− právo je v rukou praetora, který ho aplikuje a často i upravuje

− vznikají všechna odborná pojednání

− právníci mají velký vliv u dvora

− období poklasické

− postupná vulgarizace práva

− nevznikají žádné nové odborné texty, špatné opakování už napsaného

− období justiniánské

− 527 – 565

− vydány Kodex, Digesta, Instituce a novely

− dělení římského práva

− právo psané (ius scriptum) X právo nepsané (ius nonscriptum)

− ius (=právo)

− právo profánní, vytvořené pro lidi, upravuje lidské vztahy a jednání

X

− fas

− právo božské, dané bohy, upravuje náboženské poměry

− právo soukromé (ius privatum) X právo veřejné (ius publicum)

− „Právo soukromé je to, které prospívá jednotlivcům. Právo veřejné je to, které prospívá státu.“

− „Právo veřejné je to, které nemohou soukromníci měnit svými dohodami.“

− římské právo je hlavně právem soukromým

− dělení soukromého práva podle Gaia

− právo týkající se osob

− právo týkající se věcí

− právo týkající se žalob (obligace, dědické právo)

Prameny římského práva – království a republika

− založení Říma: 21. 4. 753 př. n. l.

− není to jediné datum

− v pol. 8. stol. se roztroušené zemědělské osady začínají slučovat a vzniká základ Říma, toto období

nazýváme jako období královské

− základní jednotkou byla patriarchální rodina

− v jejím čele stojí patres familia, rozhodoval o všem, jako jedinému mu patřil celý rodinný

majetek

− tyto rodiny se slučovaly do gentes (= rodů)

− bylo jich 300

− příslušnost k rodu determinovala postavení jednotlivce ve veřejném i soukromém životě

− kolektivní subjekt držby nemovitého majetku

− podle rodů se organizuje nejstarší římská armáda

− v čele je náčelník, stařešina (princeps gentis), předsedá rodovému soudu, řeší spory mezi

gentily (rodovými příslušníky)

− příbuzné gentes se slučovaly do curií (30)

− většinou s vojenským cílem, náboženským nebo obecně politickým

− jednu kurii tvořilo 10 rodů

− kurie se shromažďovaly do kmenů (3)

− jeden kmen tvořilo 10 kurií

− spojením všech 3 kmenů vznikl podle tradice populus Romanus (lid římský)

− toto rozdělení neplatilo jen personálně, ale i územně (bylo ale druhořadé)

− krom toho se dělili na patricije a plebeje

− patricijové byli snad původní Římané, kteří přišli do Říma s Romulem a Remem, organizováni