Kompletní shrnutí

− na přelomu 5. - 6. stol. př. n. l. končí království a nastává republika

− konec královské doby a rozklad rodové společnosti dovršen společenskými reformami Servia Tullia

− zatlačily význam rodů, nastolily novou organizaci na principech majetkových a územních

− vytvoření 2 nových typů lidového shromáždění (centurijní a tributní)

− rozdíly mezi patriciji a plebeji se začaly vyrovnávat (jsou účastníky lidových shromáždění, účastní

se veřejného života), jimi tvořené právo (plebiscita) je uznáno za všeobecně platné, r. 445 př.n.l. je

zrušen zákaz sňatku mezi patriciji a plebeji (zákon Kanulejův = lex Canuleia) -> zámožní plebejové

splynuli s patricijskou aristokracií, vzniká nová třída – nobilita

− 510 př. n. l.: vyhnání krále Tarqiunia Superbula (tyran)

− vše, co je spojeno s královstvím považováno za tabu, jméno král je vymazáno z používání

− zachován pouze náboženský úřad krále (pontificus maximus) a interregen (mezikrál – jeho

úkolem je zařizovat volby)

− republika založena na vyváženém působení 3 státních složek

− senát (aristokratický prvek)

− lidové shromáždění (demokratický prvek)

− magistratury (monarchistický prvek)

− neexistovala moc soudní (zákonodárná – lid. shrom., výkonná - úřady), neměli soudce

− někdy za soudce považován praetor, ten ale pouze soudy organizoval

− soudci byli samotní občané

− kontrolní moc (tedy něco jako soud) ztělesňoval senát

− státní orgány

− lidové shromáždění

− několik typů

− kurijní shromáždění (= comitia curiata)

− muži alespoň 17 letí, svéprávní

− všechen lid má povinnost se zde scházet

− schvaloval pravomoce úředníků na jejich funkční období (zákon o impériu = nejvyšší

rozkazovací a zakazovací moc), pouze už formální funkce

− comicia palata

− svolávána 2krát do roka

− svolával je pontificus maximus

− přijímány závěti a adopce

− další 3 typy hlasování byly personálně identická, ale hlasování na nich bylo podle jiného

principu, který vycházel z reforem Servia Tullia

− centurijní shromáždění (=comitia centuriata)

− organizovala se podle majetkové diferenciace

− původně to byla shromáždění vojenská, ale z centurie se pak stala jen jednotka

hlasovací a daňová

− všichni (patricijové i plebejové) rozděleni do 6 tříd podle velikosti majetku

− každé majetkové třídě přidělen určitý počet centurií, bez ohledu na početnost a to podle

principu, že nejbohatší třídy + třída jezdců (equites) jich měli nejvíce (98, nadpoloviční většinu)

− zbytek centurií se rozdělil mezi ostatní 4 třídy

− celkem bylo centurií 193

− politická převaha majetných, timokratický princip

− navíc se rozdělovali na centurie starší (seniores) a mladší (iuniores) – centurií

starších bylo více oproti radiálním mladším -> posilování konzervativního charakteru