Kompletní shrnutí

− přijímány nové zákony, volba nejvyšších státních úředníků, vyhlašování válek,

udělování státního občanství, odvolací instance pro hrdelní zločiny

− comitatus maximus

− v podstatě nejvyšší soud, lidé měli možnost se k němu odvolat

− C=odsuzuji=ano, A=nesouhlasím=ne

− comicia tributa

− organizováno podle městských a venkovských okresů, do nich rozděleni podle

toho, kde měli bydliště

− okresů bylo celkem 35, z toho 4 byly městské a 31 venkovských, kde žilo nejvíce

bohatých

− opět měli tedy převahu bohatí

− stejné pravomoce jako komicie centurijní, ale v méně důležitých záležitostech

− volba nižších úředníků, schvalování zákonů (hlavně soukromoprávních), odvolací

instance při soudech o pokutách

− koncilia plebis tributa

− nejmladší shromáždění

− organizovali se zde plebejové podle tribuí

− volili plebejské úředníky, přijímalo zákony, tzv. plebiscita, které se původně týkaly

jen plebejů, později nabyly obecnou platnost (r. 287 př. n. l.: zákon Hortenziův, lex

Hortensia)

− senát

− byl poradním orgánem římských úředníků

− měl ale rozsáhlé pravomoci

− členem se stávali bývalí úspěšní magistři (zpočátku pouze bývalí konsulové a praetoři,

později i sedulové, tribunové plebs a kvestoři), členství bylo doživotní

− museli být zapsáni censory do senátorského seznamu (album senatorum), nejdříve se

zapisovali jen patricijové, od zákona Oviniova (312 př. n. l.) i plebejové

− běžně měl 300 členů, později se počet zvyšuje na 600 a pak i na 1000, za Augusta omezen na 600

− správa státní financí a kontrola s jeho hospodařením, vedl zahraniční politická jednání,

organizování a správa provincií, i otázky náboženské

− jeho usnesení (senatusconsula) neměla sílu zákona, ale protože disponoval státním

majetkem, byli na něm komicia i magistratury závislé

− důsledně konzervativní orgán, později orgán otrokářské nobility

− senát svolávali pouze římští magistráti

− magistratury

− úředníkem mohl být pouze římský občan, který dosáhl určitého věku, veřejně uznáván,

duševně i tělesně zdráv

− princip volitelnosti: úřady byly volené

− princip annuity: vykonávání úřadu dočasně omezeno, zpravidla na 1 rok

− princip kolegiality: voleni minimálně 2 úředníci do stejného úřadu

− realizovat bylo možné pouze to, na čem se dohodli všichni

− vzájemné právo intercesse (ius interecessionis), tj. právo zatočit a zabránit provedené

plánu, se kterým nevyslovili všichni členové kolegia souhlas

− princip bezplatnosti: výrok bezplatný, pokládaly se za poctu (honor -> ius honorarium = právo

vzniklé z činnosti úředníků)

− dělíme je na:

1. vyšší

− právo imperium

− volila je comitia centuriata

− konsul, praetor, censor, diktátor

2. nižší

− právo potestas (nižší nařizovací pravomoc)