Kompletní shrnutí

v rodech

− plebejové byli asi původní porobené obyvatelstvo, nepatřili do římské rodové organizace,

neměli tedy veřejná práva, mohli ale nabývat majetek a konali službu ve zbroji

− pouze patricijové mohli zasedat v senátu, být římskými kněžími

− plebejové časem vytvořili rodovou organizaci vlastní

− později toto dělení ztrácí význam -> přechází v dělení na minoritu a lid (podle množství majetku)

− i v té době už otroctví, otrok ale není považován za věc, nýbrž za méněcenného člověka

− v nejstarších dobách stál v čele král (= rex)

− byl zřejmě volený komiciemi

− auguratiu (jmenování krále veleknězem podle vůle bohů) nemusely komicie jen pasivně

přihlížet

− za období republiky, když ztratily politický význam, se přesto občas usnášely na tzv. kurijním

zákoně o nejvyšší moci (lex curiata de imperio), což byl v podstatě zmocňovací zákon,

formální přežitek z doby královské

− lidový orgán, zastupoval rodovou společnost navenek, reprezentoval římský stát

− omezen zákony, které sám vydal a omezen zákonem obyčejovým

− mohl vydávat vyhlášky a nařízení

− velel národnímu vojsku, ustavoval si své úředníky (vojenské, zástupce či specializované)

− zároveň nejvyšším knězem a vrchním soudcem

− comitia curiata (= shromáždění kurijní, komicie)

− nejvyšší orgán, rozhodoval o válce a míru, volil krále a úředníky

− lidové shromáždění, organizovalo se podle kurií (odtud název)

− každá kurie měla jeden hlas, rozhodovala nadpoloviční většina (více jak 15 kurií)

− účastnili se pouze bojeschopní muži

− přetrvala skoro až do zániku Říma, byť jen formálně

− senát (= senatus)

− jeho členové byli rodoví náčelníci (300 členů)

− poradní a výkonné funkce

− přetrval až do republiky i císařství

− magistratury (= úředníci)

− voleni kurijním shromážděním

− patřil mezi ně v podstatě i král

− dále pontifikové (kněží), velitelé jízdního vojska (magistri celerum)

− pontifikové

− v jejich čele stojí král

− bděli nad dodržováním obyčejových norem, a to nejen kultových, ale i světských, která

byla ale s náboženstvím nejtěsněji spojována

− znalost primitivního nepsaného práva uchovávána jako tajná nauka

− právo v době královské

− bylo to právo zvykové (aby bylo platné a uznávané, musí trvat dlouho; musí ho uznávat

většina)

− byly vydávány i nové normy (částečně zachyceny) – reges regiae (královské zákony)

− měly velkou právní sílu, neboť král byl i veleknězem a zprostředkovával hlas bohů

− nemáme je zachovány bohužel v původním znění (až od pozdějších historiků)

− problémem bylo, že zákony zapsány nebyly, až v období republiky jako Ius civile Papirianum

− neexistovala jistota, které právo platí

− nastává tedy potřeba interpretace sporných norem, tedy nějakou instituci, toho se chopili pontifikové