Kompletní shrnutí

− jeho moc neomezovalo až na velitele jezdců vůbec nic, všichni úředníci mu podřízeni,

suspendováno i provokační právo římských občanů

− plebejské magistratury

− plebejové si volili své vlastní úředníky, kteří byli později uznání i patriciji

− plebejští aedilové

− správci plebejských chrámů a pokladů

− policejní dohled spolu s kurulskými aedily

− plebejští tribunové

− nejdůležitější plebejská magistratura

− původně 4, nakonec 10

− jejich povinností bylo chránit zájmy plebejů proti patricijům

− ius auxilii (právo pomáhat postiženým)

− ius intercessionis (právo vetovat veškerá opatření patricijů, která by škodila

plebejům)

− ius coercendi (právo trestat každého, kdo by neposlechl příkaz tribuna)

− právo intercese měli i navzájem mezi sebou, tím se zabraňovalo zneužitelnosti

jejich velké moci

− také svolával plebeje do lidových shromáždění, později i právo svolávat senát

− po uznání plebiscit na roveň zákonům se stávají rogátory (navrhovateli) četných

norem

− krom všech výše jmenovaných existovaly ještě pomocné úřednické síly, apparitores (písaři,

hlasatelé, sluhové) – nebylo však magistraturami v pravém slova smyslu, za své služby pobírali

plat (hledělo se na ně spíše s opovržením)

− právo v období republiky, jeho prameny

− základním pramenem je právo obyčejové (ius civile, nazýváno také leges regiae = královské zákony), které

přinášelo stejné problémy s interpretací a aplikací jako za království -> proto navrženo, aby bylo sepsáno

− r. 451 př. n. l. zvoleno 10 mimořádných úředníků, decemvirů (volby zrušeny a moc získali decemvirové)

(měli velké pravomoci – pro sepsání zákonů, řídili Řím, jiné magistratury toho roku nefungovaly)

− r. 450 předložili první návrh na 10 bronzových deskách, zákony schváleny

− něco ale chybělo, vypracovali další 2 desky, které ovšem nepředložili a vládli si, jak chtěli

svrženi, nicméně jimi vytvořené 2 desky byly schváleny a spolu předchozími 10 vystaveny na

fóru – vznikl tedy LEX DUO DECIM TABULARUM (Zákon 12 desek) – schváleno tributním shromážděním

− 1. soupis (kodifikace) římského práva (není kodifikací celého práva, pouze výběr)

− formálně vzato platí dodnes, nikdy ho nezrušili

− imperativní ustanovení, velmi stručná

− je obsažen i v justiniánské kodifikaci (komentář od Gaia)

− hlavní pramen poznání archaického římského práva – velmi moderní

− v původní podobě se nedochoval, byl zničen Galy, Římané ho neobnovili

− máme k dispozici jeho úplnou rekonstrukci (dokonce 13 desek, na poslední jsou

fragmenty, které nedokážeme zařadit)

− je v něm obsaženo nejdůležitější zvykové římské právo, a hlavně ty normy, které byly nějak

sporné či nejasné

− obsahuje normy práva procesního (první tři tabule), rodinného, dědického, sousedského,