Kompletní shrnutí

trestního, méně už správního a jen ojediněle obligačního (+ formální rovnost občanů před zákonem)

− nerozlišuje patricije a plebeje, ale na konci je zákaz jejich vzájemných sňatků

− po jeho vydání jsou následujících 200 let hlavními prameny práva pontifikální interpretace a komiciální legislativa

− pontifikální interpretace

− počátek vývoje právní vědy, výklad norem

− rámcový charakter Zákona 12 desek podnětem k intenzivní interpretaci

− monopol na výklad měli pontifikové -> monopol končí, když se stal plebej pontifikem maximem a začal

prověřovat jiné

− některé normy a instituce byly touto činností vytvořeny zcela nově (např. emancipace syna z moci otcovské)

− údržba kalendáře

− komiciální legislativa

− zákonodárnou iniciativu měli pouze magistři

− návrhy se neformálně projednávali v senátu, ale nebylo to pravidlem

− magistr formuloval text, vyvěsil jej v podobě vyhlášky na veřejném místě, a to 24 dní

předem, než měl být nashromáždění projednáván (promulgace)

− na shromáždění byl text jen jednou přečten a pak se o něm pouze hlasovalo, žádné

zásahy nebyly možné - proto byly na ně šroubovány zákony nesouvisející, tzv. zákony

smíšené – r. 98 př.n.l. vydán lex Caecilia Didia, který přikazoval, že zákony mají být pokud

možno co nejvíce monotematické

− schválené zákony byly vyryty do bronzové desky a quaestory ukládány do archivů

v chrámech

− samotný souhlas shromáždění ještě neznamenal, že zákon nabude platnosti

− zákon šel do senátu a tam hlasovali, zda bude či nebude platný

− problém byl v tom, že v senátu sedělo 300 starců, kterým se zákony nemusely líbit

− proto vydán zvláštní zákon, že senátoři museli hlasovat jako první, aby se lid. shromáždění

nemusela scházet zbytečně

− nevyžadovaly žádnou zvláštní formu publikace

− jmenovaly se podle gentilního jména navrhovatele

− ale i plebiscita podléhaly předchozímu režimu (normy, které schvalovala plebejské

shromáždění)

− Lex Hortenzies de plebiscitis (plebiscita mají stejný režim při hlasování jako zákony a

jsou závazné pro všechny Římany)

− římských zákonů v původním znění se dochovalo málo

− republikánské zákony mají zpravidla 3 části: praescriptio (technická data), rogatio (vlastní

ustanovení), sanctio (postup proti tomu, kdo poruší zákon)

− zákony můžeme dělit na 3 skupiny:

1. leges perfekte (zákony dokonalé)

− obsahují sankci a navíc postihují protizákonné jednání i neplatností

2. leges minus quan perfekte (zákony méně než dokonalé)

− jednání proti zákonu je trestné, ale platné

3. leges inperfekte (zákony nedokonalé)

− chyběla jim sankce (mezeru doplňoval obvykle praetor)

− platila zásada „lex posterior derogat priori“ (zákon pozdější ruší zákon starší)

− po vydání Zákona 12 desek do soukromoprávních norem nezasahuje comitia centuriata, ale