Zpracované hlavní otázky

• litiskontestace – ukončovala první fázi procesu, je to zvláštní smlouva mezi žalobcem a žalovaným, svěřují rozhodnutí sporu do rukou nestranného soudce“, vlastní začátek sporu; mělo závažné právní účinky: 1) nutná novace (měnila povahu práv a povinností sporných stran), 2) žalovaný ručí za vyšší náhradu, 3) právní stav při litiskontestaci je základem pro vynesení rozsudku, 4) není již možná změna ve formuli, 5) žalobní nárok přechází na dědice, 6) nesmí se zcizit věc, o které je veden spor

• rozsudek - vždy podobu peněžité sumy, nebylo odvolání, nabýval ihned pr.moci

1. řízení kogniční (mimořádné řízení)

• za císařství posilována váha úředníků, odpadá druhé stadium – rovnou rozsudek (zřízení dceřina věno, fideikomisy apod.) Dioklecián – jediná řádná forma řízení

1. reskriptový proces – svrchovaná soudní pravomoc císaře, jeho odpověď = reskript, závazný pro soudce

+ viz přednáška

1. Podmínky vydržení

• res habilis, titulus, fides, possessio, tempus

• res habilis – věc musí být způsobilá být objektem práv (způsobilá k vydržení)

• titulus – řádný důvod nabytí (koupě, darování, nalezení…)

• bona fides – dobrá víra (přesvědčení, že nikomu není způsobena ujma), ve které měl být vydržitel ve chvíli, kdy došlo k nabytí držby (pak už je to jedno)

• possessio – nejdůležitější, skutečné faktické panství nad danou věcí (po celou dobu držby musí plnit znaky držby)

• tempus – vydržecí doba, movitosti rok, nemovitosti roky dva

1. Zástavní právo

• je věcné právo k věci cizí, které zvyšuje věřitelovu jistotu, že jeho pohledávka bude uspokojena , získáváš odvozenou držbu

• má zajišťovací (v popředí, když pohledávka není ještě splatná) a uhrazovací (umožňuje věřiteli, aby se uspokojil ze zástavy) fci, pokud nebyla pohledávka splněna – buď si zástavu ponechal = zástava propadná; nebo ji prodal, byl ale nucen vrátit rozdíl) funkci

• patří sem fiducia, pignus a hypotheca

• fiducia: byla převodem vlastnického práva pomocí mancipace nebo injurecesse, ale převod nebyl zamýšlen jako trvalý a konečný

• pignus (ruční zástava): věřitel měl věc ve své moci, ale nepřešlo na něj vlastnické právo, věc ale mohla být zajištěna jen k zajištění jediné pohledávky, RK

• hypotheca: jedna věc mohla být zastavena k zajištění několika pohledávek, držbu věci mohl věřitel získat, až když dospělá pohledávka nebyla splněna, není RK

1. Poručnictví a opatrovnictví

• instituty, které pomáhaly osobám sice svéprávným, nikomu nepodřízeným, ale neschopným řádně spravovat své věci = > poručenství (tutela), opatrovnictví (cura)

• poručenství nad nedospělci (tutela impuberum) – nejprve z řad agnátů, v době pozdější to byl veřejný úřad, poručník měl náročné povinnosti – jeho úkolem bylo starat se o osobu nedospělého a jeho výchovu, hlavně tutor vedl správu poručencova jmění, ale většinou se výchova nechávala na matce; správu majetku vykonával buď jako náhradník, nebo byl přítomen jednání poručence (hlavně dospělejšího věku) a dával tak jednání náležitou váhu

• tutor testamentarius – byl povoláván testamentem, otcem rodiny

• tutor legitimus – povoláván zákonem, byli to nejbližší agnáti

• tutor dativus – nebyli-li ti předchozí, určoval ho úřad

• poručenství nad ženami (tutela mulierum) – lehkovážnost ducha nedovolovala ženám, aby rozumně a rádně spravovaly své záležitosti a hospodařily se svým majetkem, proto nebyla-li v moci svého otce nebo manžela, měla poručníka bez ohledu na věk; rozkladem římské patriarchální rodiny nabývaly ženy stále větší společenskou nezávislost a hospodářskou samostatnost

• opatrovnictví bylo známo již v Zákoně 12 desek, kdy se praktikovalo na ochranu lidí duševně nemocných a marnotratníků, veřejnoprávní, praetorem

• opatrovnictví nad šílencem (cura furiosi) – opatrovník měl na starost osobu šílence a správu jeho majetku

• opatrovnictví nad marnotratníkem (cura prodigi) – zřizovala se nad mužem sui iuris, který rozhazoval majetek zděděný po předcích, čímž rodině hrozila bída

• opatrovnictví nad ochromenými (cura debilium) – nad osobami stiženými tělesnou vadou nebo trvalou nemocí

• opatrovnictví pro jedno právní jednání (cura ad actum)

• opatrovnictví nad nezletilci (cura minorum)