Zpracované hlavní otázky

nemá dnes obdobu, proto neexistuje ekvivalent pro překlad, dalo by se ale říci, že se jedná o „zmenšení osobnosti“

podle Římanů byla právní osobnost člověka (caput) tvořena 3 stavy: status libertatis (musí být svobodný), status civitatis (být příslušníkem římské obce, tedy mít římské státní občanství) a status familiae (příslušnost k některé z římských rodin)

jestliže Říman ztratil některý z těchto statusů, šlo o zmíněné „zmenšení osobnosti“ = kapitisdeminuci:

capitis deminutio maxima – ztráta svobody (status libertatis) => úplný zánik právní osobnosti, člověk se stal otrokem

capitis deminutio media – ztráta příslušnosti k římské obci => z občana byl cizinec, ztratil veřejná práva a všechna osobní, jejichž základem bylo ius civile, řádné manželství se stávalo cizineckým

cipitis deminutio minima – ztráta příslušnosti k rodině – běžný jev, např. při provdání dcery, při adopci, znamenala zrušení dosavadních agnátských vztahů

objektem práv jsou věci – neživé i živé (zvířata), co je věc určuje vždy právní řád, ten římský říkal, že i člověk zbavený svobody může být věc, jejím hlavním znakem je hmotná podstata

objektem práv nemůže být nic, nebo spíše nikdo, kdo je subjektem práv

věcí může být pouze celek, část věci není objektem práv, je-li stále součástí věci hlavní

věci mohou být jednoduché nebo složité, ze dvou věcí může vzniknout jedna

římské právo znalo i věci hromadné (třeba stádo), ale ne věc hromadná, nýbrž jednotlivé věci jí tvořící jsou objektem práv

věcí nebyly slunce, nebeská tělesa, tělo svobodného člověka a jednotlivé části lidského

těla každý objekt musí být vyjádřitelný v penězích – ocenění: cena skutečná (verum rei pretium), cena vyšší určená zájmem jednotlivce (intercesse) nebo cena obliby (pretium affectionis – pro právo nemá význam, určuje ji náhodná okolnost)

res extra commercium – věci vyloučené z právního obchodu – věci kultové, určené k náboženským a posvátným úkonům = res sacrae; dále res religione = pozemky, kde leží pohřbení lidé a res sanctae = pozemky a stavby prohlášené za nedotknutelné, např. městské hradby; res omnium communes = věci patřící všem (vzduch, proudící voda); a další věci veřejné, např. veřejné cesty, náměstí, divadla

věci lze rozdělit podle několika kritérií:

věci movité a nemovité – co se pozemků týče, jejich součástí byly i všechny movitosti s pozemkem pevně a trvale spojeny

věci zuživatelné a nezuživatelné – podle toho zda se užíváním podstata věci mění (ničí)

věci speciální a genericky určené = věci nezastupitelné a zastupitelné

věci dělitelné a nedělitelné

věci mancipační a nemancipační – mancipační věci byly určeny taxativně: pozemky na italské půdě, otroci, pozemkové služebnosti, domácí zvířata, která tahají nebo na hřbetě nosí náklady