ÚP otázky 117 stran

2 Pojem, předmět ústavního práva a jeho vztah k jiným právním odvětvím. Ústavní právo v právní praxi.

2.1 Pojem ústavního práva

• ÚP jako odvětví systému práva ČR vzniklo v důsledku zániku ČSFR a vznikem svrchované a samostatné ČR 1. 1. 1993 → s tím souvisí zvláštnosti jeho obsahu, který je z části tvořen ústavněprávními normami recipovanými z právního řádu ČSFR

• ústavní právo je polyvalentní pojem a zahrnuje tyto významy:

  • právní odvětví – soubor právních norem vyjádřených ve zvláštní formě a regulujících zvláštní skupinu společenských vztahů

  • soubor právních předpisů nejvyšší právní síly = ústavní pořádek

  • soubor právních předpisů, které tvoří prameny ústavního práva = ÚP v objektivním smyslu, rozsáhlejší než ústavní pořádek (+ mezinárodní smlouvy, nálezy ÚS)

  • ústavně zaručené subjektivní veřejné právo jedince = nároky a oprávnění subjektů, které vyplývají z předpisů ústavního práva vůči veřejné moci

  • zástupné ústavní právo = ustanovení obyčejných zákonů, jejichž porušení je možno se dovolávat, jako by šlo o porušení ústavně zaručeného práva jednotlivce

  • vědní a učební disciplína

• předmět ÚP = to, na co ústavní právo působí, co reguluje = zvláštní společenské vztahy

• obsah ÚP = to, čím reguluje či působí na svůj předmět = ústavněprávní pravidla chování, normy

• hlavní funkce ÚP = regulační působení ústavněprávních norem na společenské vztahy (udržet a rozvíjet ČR jako svrchovaný, jednotný demokratický právní stát – čl. 9/2 Ú, čl. 1 LZPS)

• forma ÚP = konkrétní podoba pramenů, ve kterých před námi ÚP (jeho obsah) vystupuje

2.2 Předmět ústavního práva

• předmětem ÚP je jen určitá část společenských vztahů:

  • vztahy, které vyjadřují povahu státu a státní moci (ústavní principy a hodnoty)

  • vztahy, které vyjadřují formy, kterými suverén státní moc vykonává (volby, dělba moci)

  • vztahy, které vyjadřují formy realizace práv českého národa na sebeurčení a postavení národnostních menšin (ČR v postavení rovnoprávného člena mezinárodního společenství)

  • vztahy, které vznikají při realizaci státní suverenity a působení státu navenek

  • vztahy, které vyjadřují působení státní moci dovnitř státu a formy tohoto působení (vztah jedince a státu, což je vyjádřeno státním občanstvím, základními právy a svobodami)

• ústavní právo možno rozdělit podle obsahu na:

  • organizační (vnitřní) ÚP, které upravuje vlastní organizaci státu

  • vnější ÚP, které reguluje chování státu vůči okolí (jednotlivci, kolektivy, jiné státy)

2.3 Vztah ÚP k jiným právním odvětvím

• je dán jeho předmětem, nejbližší si je v tomto směru ÚP s jinými odvětvími veřejného práva, tj. právem správním, finančním, trestním a procesními odvětvími

• ÚP představuje východisko i pro odvětví práva soukromého (jednotlivé normy představují východiska pro úpravu vlastnictví, obchodních společností, rodiny, zaměstnání,…)

• správní právo → konkretizované ÚP, správní právo oproti ÚP dynamičtější

• trestní právo → řada norem ÚP je reakcí na trestní právo a trestní soudní řízení a naopak

• mezinárodnímu právo → velice blízké v oblasti regulace postavení jednotlivce a menšin