ÚP otázky 117 stran

4.3 Stát jako subjekt práva

• stát je subjektem práva obecně a v majetkoprávních vztazích se na něj pohlíží jako na PO

• musíme rozlišovat vystupování státu jako PO a tzv. vrchnostenské vystupování státu ve veřejnoprávních vztazích

• orgány státu jsou organizačními složkami státu a nemají právní subjektivitu (mají tzv. odvětvovou subjektivitu → např. právo hospodařit s majetkem):

  • zákonodárné orgány a jejich složky

  • orgány moci výkonné a jejich představitelé

  • orgány moci soudní a jejich funkcionáři

• organizační složky státu upravuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

• pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou

5 Ústavněprávní skutečnosti. Význam času a lhůt v ústavním právu.

5.1 Ústavněprávní skutečnosti

• ústavněprávní vztah vzniká na základě ústavněprávních skutečností:

  • ústavněprávní jednání – projevy vůle v souladu/v rozporu s ústavněprávními normami, spočívající v

    • činnosti (např. svolání schůze Poslanecké sněmovny)

    • nečinnosti (neporušování domovní svobody)

    • opomenutí (nesvolání schůze PS, navzdory žádosti poslanců)

  • ústavněprávní události – nejdůležitější je čas – volební období, lhůty v procedurách apod., dále živelná pohroma, smrt (zánik mandátu), narození (získání občanství)

5.2 Význam času a lhůt v ÚP

• ÚP nemá vlastní obecnou právní úpravu počítání času

• pro počítání času má v ÚP význam stanovení času nejen pomocí let, měsíců, týdnů a dnů, nýbrž i hodin (např. konání voleb) a dokonce minut (řečnické lhůty v PS)

• při počítání času se využívá:

  • časové rozpětí – oproti lhůtě je zde významný počátek i konec rozpětí (volební období)

  • lhůta – důležité určení počátku či konce, od kterého nebo ke kterému se mění povaha věci

    • hmotněprávní lhůty – určují existenci nároku, počítá se do ní i poštovní přeprava, např. podání kandidátní listiny k volbám

    • procesněprávní lhůty – určují podmínky uplatnění nároku; přeprava se nepočítá, např. lhůta k podání ústavní stížnosti

    • lhůty spojené se vznikem (ochrana proti nečinnosti při registraci politické strany) nebo zánikem (60 dnů k podání ústavní stížnosti) práva

  • rozhodný den – přesně určený okamžik, např. datum rozeslání Sbírky zákonů

  • termín – určení dne, ke kterému je třeba něco vykonat, např. vyhlášení voleb

  • ustálené pojmy – úřední hodiny, pracovní den

  • neurčitých časových pojmů - neprodleně, bez odkladu

  • mlčky

6 Odpovědnost a sankce v čs. ústavním právu.

• ústavní právo disponuje dvěma nástroji regulace: odměny v podobně ocenění, postupu, jmenování; dále to jsou postihy v podobě ukládání sankcí jako opatření systému odpovědnosti v ÚP

6.1 Odpovědnost v ÚP