ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
dělení práva na soukromé a veřejné není jen teoretickou hříčkou, ale rozdělení je významná skutečnost, která určuje východiska pro:
postavení subjektů konkrétního právního vztahu – určení oblasti, ve které se subjekt právě pohybuje
určení nároků, které vyplývají pro subjekt ve veřejnoprávním vztahu
určení postupu a výše náhrady
stanovení cel, daní a poplatků, které mohou ukládat pouze subjekty veřejného práva
právní prostředky ochrany proti jednání takových subjektů – jsou rozdílné postupy při ochraně veřejnoprávních a soukromoprávních nároků
poskytnutí ústavní ochrany
určení postupu a výše náhrady škody se liší, je-li způsobena soukromníkem nebo při výkonu funkcí orgánů veřejné moci
uplatnění sankce – ve veřejném právu je to povinností orgánu veřejné moci, protože je povinen jednat ve veřejném zájmu, v soukromém právu záleží na iniciativě a soukromém zájmu dotčeného
zpravidla se do veřejného práva řadí: právo ústavní, správní, finanční, trestní, občanské právo procesní, trestní právo procesní, organizace soudů, církevní právo a mezinárodní právo veřejné
4 Ústavněprávní vztahy a jejich prvky. Subjekty ústavněprávních vztahů. Stát jako subjekt práva a právnická osoba. Jednání jménem státu. Státní orgány a organizační složky státu.
4.1 Ústavněprávní vztahy
dynamika ústavního práva se projevuje vznikem, změnou a zánikem ústavněprávních vztahů
tyto vztahy jsou charakterizovány svými subjekty, skutečnostmi, na jejich základě vznikají, svým předmětem a obsahem
ústavněprávní vztahy jsou vztahy, které vznikají na základě norem ÚP
obsahem těchto vztahů jsou práva a povinnosti, které normy ÚP jejich subjektům přiznávají
vedoucí postavení ústavního práva se projevuje v tom, že jeho normy zajišťují základ obecné právní subjektivity → ústavněprávní subjektivita spočívá v:
schopnost být subjektem ústavněprávních práv a povinností – hlasovací, volební právo…, nabývá se narozením, pozbývá smrtí, není výslovně stanovena věková hranice
způsobilost k ústavněprávním úkonům – v případě fyzických osob právo volit, zakládat politické strany, získávat informace, u jiných než FO spadá způsobilost k právům a úkonům v jedno, u státu hovoříme o pravomoci
způsobilost k protiprávním úkonům – není to stanoveno obecně jako trestní nebo přestupkové právo, např. velezrady se může dopustit jen prezident
procesní způsobilost – subjekty ÚP jsou účastníky ústavněprávních procesů
4.2 Subjekty ústavněprávních vztahů
stát a jeho orgány
územní útvary, za které jednají jejich orgány (územní korporace veřejného práva)
fyzické osoby = státní občané, cizí státní příslušníci, bezdomovci, občané obce a občané kraje
skupiny FO = organizované s právní subjektivitou, organizované bez PS (přípravný výbor politické strany), neorganizované (shromáždění)