ÚP otázky 117 stran

7 Prameny ústavního práva. Druhy, členění, přehled. Srovnání s prameny v anglosaskémprávním systému. Problém pravidel a principů v ústavním právu.

7.1 Prameny ústavního práva

• charakter pramenů ÚP je určen povahou tohoto odvětví a právního systému, do kterého náleží

• další zvláštnosti pramenů práva jsou spjaté s režimem – demokratický právní stát má uspořádaný systém pramenů práva, v nedemokratickém systému spadají mezi prameny i formy, které umožňují zneužití státní moci

• pramenem ÚP v ČR je každý právní předpis, smlouva nebo nález ÚS, který obsahuje pravidla chování subjektů ÚP v právních vztazích, které jsou předmětem ÚP ČR:

  • všechny součásti ústavního pořádku ČR v čl. 112 Ú → Ústava, LZPS a ústavní zákony

  • zákony – volební zákony, jednací řády sněmoven Parlamentu, zákony upravující postavení jednotlivce ve vztahu ke státní moci, zákony upravující organizaci státu,…

  • podzákonné předpisy – mezi prameny ÚP se dají zařadit velmi obtížně, i když mají na ÚP úzkou návaznost

  • akty referenda – mohly by být pramenem ÚP, pokud by ústavní zákon umožnil schvalování v referendu zákonů, nebo i ústavních zákonů

  • mezinárodní smlouvy dle čl. 10, které se týkají subjektivních veřejných práv jednotlivce ve vztahu k veřejné moci

  • soudní rozhodnutí – nejsou pramenem práva v podobě precedentů, výjimka – nálezy ÚS, kterými se ruší neústavní právní předpis

  • obyčeje – nejsou pramenem ÚP

  • literatura, historické dokumenty a rozum – nejsou pramenem

7.2 Srovnání s prameny v anglosaském systému

• systém common law x psaný kontinentální – tam, kde není ústava jako psaný dokument, jsou práva a svobody občanů regulovány zákony a jinými akty ústavního charakteru, základní úlohu ve vymezování občanských práv mají řádné soudy, země kontinentální Evropy zakládají vymezení občanských práv na pozitivním výčtu jednotlivých práv občana v ústavách nebo v zákonech

• Velká Británie nemá ústavu jako jeden psaný dokument přijatý k jednomu datu, tvoří ji psané dokumenty a pravidla nepsaná, takže není možné vymezit, co skutečně je součástí Ú a tak je nutné k tomu dospět interpretací, součástí ústavy je i common law – právo rozvíjené judikaturou soudu, psanou částí britské ústavy jsou tedy zákony

7.3 Pravidla a principy

• pravidla = představují jedinou možnost chování, jiné pravidlo pro tutéž situaci a subjekt musí být odstraněno, derogováno nebo neaplikováno, častější v zákonech (čl. 5, 7/2, 6/3 LZPS)

• principy = východiska, nikoliv cíle, jsou výsledkem kompromisu, pro tutéž situaci a subjekty mohou být proti sobě a poté nutno řešit cestou zvažováním hodnot, které za nimi stojí (např. čl. 10/1 versus čl. 17/1 LZPS → právo na ochranu osobnosti x právo na informace)

• maxima = v judikatuře, pomůcky k řešení kontradikcí a nejasností na základě právní zkušenosti

• pro ÚP je významná Deklarace práv člověka a občana – 1789, principy zde vyjádřené jsou součástí uznávané koncepce svobody individua a občana

• základní principy našeho konstitucionalismu: suverenita lidu, demokracie, úcta k právům a svobodám jednotlivce, právní stát, svrchovanost státu, celistvost státního území, konkrétněji svoboda projevu, podmínky svobodné soutěže politických stran, nezávislost soudců, ústavnost a zákonnost předpisů

• význam principů:

  • představují systém hodnot, které v sobě obsahují veškerou logiku ústavního řádu (čl. 1 L)

  • jsou významné pro aplikační a interpretační praxi (východiska pro ÚS)

  • jde o normativní ustanovení, nikoli politické deklarace či program