ÚP otázky 117 stran

12 Ústava ČR z hlediska formy. Název, jazyk, délka, systematika a vyšší právní síla ústavy.

12.1 Forma Ústavy

• forma = uspořádání prvků obsahu ústavy mezi sebou (vnitřní struktura) a vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma)

• vnitřní forma

  • vazby prvků ústavního obsahu bez ohledu, kde se nacházejí, je tvořena:

    • ústavními normami (obvykle bez sankce, ale jsou právně chráněné; přesto vycházíme-li z ústavního práva, nelze za jejich sankci považovat trestní předpis)

    • ústavní instituty (je tvořen spojením ústavních norem; váží se na ústavní principy – demokracie, právní stát, samospráva)

    • ústavní systém (komplex všech ústavních norem)

• vnější forma

  • nadpis Ú → součástí je forma právního aktu, evidenční číslo v publikačním orgánu, název

  • systematika ústavy → prohlášení (preambule) + 8 hlav: základní ustanovení, moc zákonodárná, moc výkonná - prezident republiky a vláda, moc soudní a soudy, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, územní samospráva, přechodná a závěrečná ustanovení

  • jazyk ústavy → důležité, co v ústavě je, i co v ní chybí – je třeba znát celý text a návaznost, psaná střízlivě a právnickým jazykem; moderní a srozumitelný, až na pár problematických slov ("ústavní pořádek")

  • z hlediska délky patří ústava ČR se 112 články ke stručnějším, ovšem její součástí není katalog základních práv a svobod, který je obsažen v Listině, která má 44 článků

• naše ústava není monolegální – tvořena více dokumenty

12.2 Vyšší právní síla

• právní řád je hierarchicky uspořádán, vyšší právní síla ústavních předpisů značí, že podústavní právní předpisy, které upravují tutéž věc jiným způsobem, nemohou být aplikovány

• vyšší právní síla:

  • materiální – je podmíněna obsahem ústavy, který je třeba chránit a především prosadit v ostatních složkách právního řádu

  • formální – je to vyjádřeno v nadpisu ústavy a určení ústavodárné procedury, ale ústava to výslovně neuvádí, že je to základní zákon

13 Ústavodárná procedura v ČR v porovnání s typy ústavodárné procedury ve světě. Subjekty, postup, význam.

• ústavodárná procedura slouží k tomu, aby nedošlo ke střetu mezi obsahem ústavy a ostatních právních předpisů, zvláštnosti ústavodárného procesu se mohou projevit:

  • ve výčtu subjektů ústavodárné iniciativy (u nás rozdíl není)

  • v orgánu, který je příslušný návrh schválit (také není rozdíl → Parlament)

  • ve způsobu projednání ústavodárného návrhu (není rozdíl, jen nutnost, aby návrh projednal Senát, nelze projednat ve zkrácené proceduře)

  • v požadované většině pro schválení (3/5 většina všech poslanců a 3/5 většina přítomných senátorů)

  • možnosti senátu při schválení zákonů (nutnost projednávání návrhu v obou komorách a dosažení souhlasného usnesení)

    • senát návrh ústavního zákona schválí ve znění přijatém PS, v takovém případě je tímto dnem návrh ústavního zákona přijat

    • senát návrh ústavního zákona neschválí, v takovém případě projednávání návrhu končí a není žádná možnost, jak zamítavé usnesení senátu přehlasovat nebo zvrátit

    • senát příjme k návrhu pozměňovací návrhy, v takovém případě se vrací návrh zpět do PS → PS má jedinou možnost, schválit návrh ve znění změn přijatých senátem