ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
adaptace – transformace MP do podoby pramene práva v ČR, kdy se nepřebírá doslova text smlouvy, nýbrž se přizpůsobuje našim podmínkám
adopce – osvojení si cizí právní normy v soudním rozhodování
inkorporace – vtělení MS do vnitrostátního právního řádu, aniž dochází k její transformaci do podoby pramene vnitrostátního práva
v ČR dle čl. 10 Ú recipované mezinárodní smlouvy musí splňovat podmínky:
souhlas k ratifikaci musí dát obě komory Parlamentu, v případě 10a kvalifikovanou většinou
musí být ratifikovány prezidentem republiky, kontrasignovány předsedou vlády nebo jím pověřeným členem vlády
musí být závazné pro ČR
k jejich vnitrostátní platnosti je třeba vyhlášení zákonem stanoveným způsobem (52/2 Ú)
jejich jednotlivá ustanovení jsou přímo uplatnitelná
smlouvy podle čl. 10 Ú nejsou součástí ústavního pořádku, ale jsou součástí právního řádu a mají aplikační přednost před zákony, na jejich dodržování dohlíží každý soud → smlouvy o lidských právech jsou podle nálezu ÚS součástí ústavního pořádku
mezinárodní smlouvy nepodléhající čl. 10 zavazují pouze stát
mezinárodní smlouvy a Ústavní soud: ÚS rozhoduje o souladu MS s ústavním pořádkem podle čl. 10a, a to před jejich ratifikací (je to jediný typ tzv. preventivní kontroly ústavnosti) → pokud ÚS vysloví nesoulad MS s ústavním pořádkem, není ji možné ratifikovat (čl. 89/3 Ú)
vztah k právu EU: primární právo – MS zvláštní povahy dle čl. 10a Ú; sekundární právo – obecně závazná nařízení (použitelná v každém členském státě), směrnice (závazné pro každý stát pokud se jedná o výsledek, jehož má být dosaženo), rozhodnutí (závazná pro adresáty) a nezávazná doporučení a stanoviska
15.2 Publikace MS
vyhlašování MS a rozhodnutí dle čl. 52/Ú stanoví Zákon o sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv → ve Sbírce MS se vyhlašují platné MS, jimiž je ČR vázána a ostatní MS, se kterým není vyslovován souhlas parlamentem nebo v referendu, kromě smluv, které se týkají malého počtu FO a PO, dále oznámení o výpovědi MS a jiných skutečnostech důležitých pro provádění MS
smlouvy a rozhodnutí se vyhlašují ve znění rozhodném dle MP pro jejich výklad – čeština a v případě rozdílu se přihlíží k autentickému znění
16 Ústavní základy státní formy ČR (forma vlády, územní organizace, státní režim). Republikánský princip. Princip parlamentní demokracie.
16.1 Státní forma ČR
forma státu ČR je spjata s definováním prvků moderního státu a ty jsou:
státní moc – nejprve se moc koncentruje v jedněch rukou, poté dochází k tomu, že jsou různá centra moci v rukou různých orgánů, postupný přechod do formální dělby moci, stát se stává reprezentantem a nový právní subjekt je lid
státní aparát – od 17. století je lid reprezentovaný ve shromážděních v podobě parlamentu, sněmu, vytváří se hierarchie správních orgánů, vytváří se soustava nezávislých soudů,…
státní území – vymezují se pevné státní hranice, stát působí organizovaně, nastupuje územní výsost, začíná vznikat institut státního občanství
právní systém – nejprve utváření práva, poté nastupuje stanovení zákonodárnou a nalézací činností, tvorba pozitivního práva, zákon je obecně formulovaným aktem
státní obyvatelstvo – vztah mezi státem a občanem – státní občanství, jednotlivci jsou zaručována základní práva a svobody, i cizinci mají zaručena minimální práva