ÚP otázky 117 stran

19.3 Zvláštnosti postavení ČNB

• upraveno v Hlavě 6, čl. 98 Ú: „Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“

• uznání role financí v životě státu a společnosti, nezávislá na exekutivě i zákonodárné moci při plnění cílů jejího poslání, vykonává dozor nad ostatními bankami

• je PO, jedná vlastním jménem na vlastní odpovědnost, hospodaří samostatně s majetkem

• prezident jmenuje guvernéra, 2 viceguvernéry a další 4 členy Rady ČNB bez kontrasignace

20 Regulační prostředky ústavního práva. Pravidla, principy, maximy, (mezinárodní) standardy a státní politiky. Jejich význam a způsob konstrukce.

• možnosti regulace chování v ÚP:

• pravidla: představují jedinou možnost chování, jiné pravidlo pro tutéž situaci a subjekt musí být odstraněno, derogováno nebo neaplikováno, častější v zákonech (čl. 5, 7/2, 6/3 LZPS → „Trest smrti se nepřipouští.“)

• principy: východiska, nikoliv cíle, jsou výsledkem kompromisu, pro tutéž situaci a subjekty mohou být proti sobě a poté nutno řešit cestou zvažování hodnot, které za nimi stojí (př. čl. 10/1 versus čl. 17/1 L, právo na ochranu soukromí x právo na informace), ÚS považuje za principy základní práva, ovšem i v LZPS jsou pravidla (viz výše)

• základní principy našeho konstitucionalismu: demokracie (čl. 1, 2, 5, 6 Ú, čl. 2/1 LZPS), úcta k lidským a občanským právům a svobodám (čl. 1/1 Ú), republikánský, parlamentní demokracie, materiální právní stát, ochrana vlastnictví a svobody podnikání, unitární stát (čl. 1/1 Ú), územní samosprávy (čl. 8, 7. hlava Ú), sociální stát, otevřenost mezinárodnímu právu

• maximy: v judikatuře, pomůcky k řešení kontradikcí a nejasností na základě právní zkušenosti

• obecné směrnice, jak postupovat, přestože právo může říkat něco jiného

• male captus, male detentus (zle uchopen, zle držen); ex inuiria non fit ius (z bezpráví nemůže vzniknout právo), neminem laedit, qui iure suo utitur (nikomu neškodí, kdo užívá svá práva, čl. 3/3 LZPS), vlastnictví zavazuje

• mezinárodní standardy: vyplývají z ustanovení MS (mezinárodní dohody na základních otázkách)

• politiky: právní předpisy, směry a cíle, které má veřejná moc sledovat (politika státu a resortů), typické pro slaďování postupu více subjektů, u nás je formování politik jednou z funkcí ústředních správních úřadů (resortů) – viz kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky)

• vztah politiky a práva: politika hledá kompromis a je omezena na volební období X Ú je založena dlouhodobě a neřeší každý problém, ale jen meze a základní východiska

• od ústavy se očekávají určité meze, ve kterých se má pohybovat formování politik (čl. 2/3 Ú a 2/2 LZPS), určité směry, ve kterých se má pohybovat utváření státní politiky, určitá intenzita působení (zákaz nadměrného zásahu), základní pravidla pro přijímání politických rozhodnutí (politické normy a právní normy → průnik obou, např. Pl. ÚS 55/10 – ochrana menšiny v podobě opozice)