ÚP otázky 117 stran

26 Pojem základních práv a svobod. Subjekty (nositelé a adresáti). Obsah. Funkce. Pojem základní povinnosti. Schéma analýzy základních práv a svobod.

26.1 Pojem základních práv a svobod

• úprava ZPS vymezuje jednak vztah státní moci k jedinci obecně, jednak autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci, možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí, ale i poskytovat jednotlivci nějaká plnění

• základní práva a svobody jsou souhrnným označením práv a svobod vyjadřujících vztah jedince a státu, pojem má postihnout všechna práva a svobody uvedená v Listině, obecná definice neexistuje, protože není možné stanovit vyčerpávající katalog základních práv a svobod

• práva = uplatňování nároků vůči státní moci

• svobody = spojeny se zaručením autonomních prostorů, kam nebude veřejná moc zasahovat

• mají-li mít ZPS povahu subjektivního veřejného práva, musí být pozitivně-právně zakotveny, aby je bylo možno prosadit vůči státní moci, jde o jejich deklarování

• LZPS budována na přirozenoprávním pojetí lidských práv a svobod (Preambule o neporušitelnosti přirozených práv člověka a práv občana + sdílené hodnoty lidství)

• charakteristika ZPS:

  • jsou ústavně zaručené: je zaručeno, že jimi budou vázány Z, V a S moc (čl. 87/1d Ú)

  • mají povahu subjektivního veřejného práva: jednotlivec je nositelem, stát je adresátem těchto práv, nemůže se jich dovolávat někdo, koho se to netýká

  • mají zvláštní obsah: zajištění autonomních prostorů jedince chráněných před zásahy veřejné moci, možnost jednotlivce účastnit se na správě veřejných záležitostí, nároky jednotlivce vůči státu na plnění

  • vznikají přímo na základě ústavy nebo MS: jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné, trvalé, stejný rozsah pro všechny subjekty, nelze s nimi disponovat

  • jsou vymahatelné vůči státu prostřednictvím nezávislé S moci (čl. 4 Ú)

  • představují současně Ú hodnoty, kterými je stát ve své činnosti vázán (čl. 1+2 Ú)

• nositelé a adresáti:

  • FO: každá lidská bytost je nositelem ZPS, nejen na území ČR

  • cizinci mají mít všechna práva jako občané daného státu s výjimkou těch, která se váží na státní občanství (čl. 42 L), např. některá politická práva cizinci nemají (čl. 21 L)

  • PO: chybí výslovné přiznání ZPS, mohou se dovolávat jen těch práv, které odpovídají jejich povaze, ZÚS v § 72/1 výslovně umožnil, aby ústavní stížnost podávaly i PO

  • sdružení bez právní subjektivity: ve smyslu čl. 34 EÚLP mají určitá práva a povinnosti, není tudíž vyloučeno, aby se jich v tomto rozsahu mohly dovolávat

  • stát a orgány veřejné moci jako nositelé ZPS: státní či veřejná moc nemůžou být nositelé ZPS, jsou totiž adresátem, výjimka = právo samosprávy na zvláštní Ú stížnost; pokud ale v soukromoprávních vztazích vystupuje stát, obec nebo kraj jako právnická osoba, zde mají právo na Ú stížnost