Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




ÚP otázky 117 stran

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (345.03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • obsahem ZPS jsou nároky, které pro subjekty plynou vůči státní moci

  • funkce ZPS souvisejí s jejich obsahem a jsou to hlavní směry jejich působení na společenské vztahy a chování jejich subjektů:

    • funkce omezení státní moci

    • funkce nároku na pomoc, přispění ze strany státu

    • funkce zajištění účasti jednotlivce na správě veřejných záležitostí

    • funkce vytvoření záruk vlastní realizace

  • 26.2 Pojem základní povinnosti

    • základní povinnosti = ústavně zakotvené závazky vůči státu něco učinit nebo se něčeho zdržet, stát by nemohl fungovat bez toho, kdyby lidé nacházející se pod jurisdikcí státu neplnili své povinnosti

    • LZPS ani Ú výslovně základní povinnosti nestanoví, to učinil ÚZ o bezpečnosti státu v roce 1998

    • nepřímo zmiňuje LZPS, např. v čl. 11/3 (vlastnictví zavazuje), čl. 15/3 (vojenská služba), čl. 33/1 (povinná školní docházka), čl. 35/3, čl. 37/1…

    • základní práva a povinnosti jsou formulovány abstraktně, proto LZPS umožňuje konkretizace a omezení (čl. 4 L)

    26.3 Schéma analýzy

    • obvyklé a nejjednodušší schéma: chráněná oblast → zásah → odůvodnění (výhrada zákona, míra zásahu, zákonný podklad, legitimnost, vhodnost, potřebnost, proporcionalita přiměřenost zásahu)

    27 Prameny právní úpravy základních práv a svobod. Mezinárodní závazky ČR a způsoby jejich zajištění v právním řádu. Pojem mezinárodní smlouvy podle čl. 10, čl. 10a a čl. 49 Ústavy. Povaha Listiny základních práv EU

    27.1 Prameny právní úpravy ZPS

    • ústavní předpisy: obvykle základy postavení jednotlivce obsahují ústavy, ČR je však v tomhle výjimkou → vychází z existence LZPS a prohlašuje ji za součást ústavního pořádku, nikoliv za součást Ú samotné, Ú obsahuje některá ustanovení ohledně ZPS (čl. 12/2 a 96, souvisejí s nimi čl. 1-10, 18, 19, 81, 87, 90, 95, 100, 102)

    • MS dle čl. 10 Ú: úmysl je umístit tyto smlouvy nad zákony, jsou stanoveny stejné podmínky schválení jako u ÚZ → musí být schváleny Parlamentem, ratifikovány prezidentem s kontrasignací předsedy vlády, je třeba vyhlášení uvnitř státu, jsou přímo uplatnitelné, musí upravovat otázky ZPS nebo se jich aspoň týkat → Ú stanoví, že tyto smlouvy mají přednost před zákonem, nestanoví však, zda jsou na úrovní ÚZ nebo či dokonce mají přednost před ÚZ → nejvýznamnější Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod přijatá na půdě Rady Evropy, dále např. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluva o právech dítěte,…

    • Všeobecná deklarace lidských práv mezi prameny nenáleží, i když s ní náš právní řád počítá výslovně (jako odkaz), protože nesplňuje podmínky ratifikace a vyhlášení

    27.2 Mezinárodní závazky ČR a způsoby jejich zajištění v právním řádu

    • podle čl. 1/2 Ú dodržuje ČR závazky v rámci mezinárodního práva (dále čl. 10, 10a, 49, 87, 95)

    • monistický způsob zavádění mezinárodních smluv (čl. 10 Ú) → za určitých podmínek se MS stává součástí právního řádu

    • Článek 10a Ú: „(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.“

    • Článek 49 Ú: „K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.“

    • vydání prováděcího vnitrostátního předpisu → většinou jde smlouvu přímo aplikovat, ale v některých případech to nejde, buď je obecná (nestanoví přímo práva a povinnosti) nebo něco chybí → musí obstarat stát, smlouva se stane součástí právního řádu, ale je nepoužitelná pro jednotlivce a stát musí vydat prováděcí předpis, který to konkretizuje

    • uvedení vnitrostátní úpravy do souladu s MS (má přednost před zákonem) → vnitrostátní úprava se přizpůsobí, aby nebyla v rozporu

    Témata, do kterých materiál patří