ÚP otázky 117 stran

21 Ústavněprávní aspekty územní organizace ČR. Princip unitárního státu v ústavním systému ČR. Srovnání unitárního a federativního státu. ČR jako unitární stát.

• pod územní organizaci státu lze zahrnout aspekty státního území a jeho členění: existence území státu obecně a jeho právní vymezení, způsoby nabývání a pozbývání státního území, rozčlenění území státu a jeho právní vymezení, území vcelku a jeho členění z hlediska organizace státní moci, uspořádání území z hlediska vztahu státní moci k jednotlivcům a skupinám, územní aspekty existence právního řádu a jeho vztahy k okolí i dovnitř,…

21.1 Srovnání unitárního a federativního státu

• z hlediska státovědy je rozhodující zabývat se státem jako celkem ve vztahu k jeho částem, tedy vztah centrální moci k orgánům vykonávajícím moc v rámci části, na které se státní území člení – a z tohoto hlediska existují dvě základní formy státního zřízení:

  • unitární stát: tvořen správními jednotkami podřízenými centru, má jedinou ústavu, jediné občanství, jedinou soustavu nejvyšších státních orgánů a jeho územně správní jednotky jsou jeho nedílnou a trvalou součástí

  • federace: první ucelená koncepce federalizmu byla vytvořena se vznikem USA, moderní federalizmus je formou spojení rovnoprávných, autonomních subjektů do jednoho celku, přičemž plnění jim společných úkolů se přenáší na tento celek, je státem států, subjekty federace mohou mít vlastní ústavy, existuje dvojí zákonodárství, občanství, soustava nejvyšších státních orgán

  • konfederace: tvořena samostatnými státy na základě mezinárodní smlouvy, nemá úplnou soustavu nejvyšších státních orgánů, členské státy mohou vystoupit

21.2 ČR jako unitární stát

• princip unitárního státu stanoven v čl. 1/1 Ú: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“

• Dále čl. 11 Ú: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“

• ČR je jednotný stát, jediná soustava nejvyšších státních orgánů, jediné státní občanství, soustava státních symbolů, právní řád, akty ústředních orgánů platí bezprostředně na celém území, jediná soudní soustava, územní jednotky nemají právo na oddělení, pouze ČR je subjektem mezinárodního práva

• ČR se člení na územní jednotky, které nemají povahu státu, jak tomu bylo v ČSFR, Ú vylučuje existenci jiných útvarů nadaných atributy svrchovanosti, tu má dle čl. 1 Ú pouze ČR, jiným územním jednotkám přiznává Ú ČR pouze právo na samosprávu

• rozlišujeme koncentrovanou (Ústavní soud, prezident, Parlament ČR) a dekoncentrovanou (obecné soudy) rovinu, dále rovinu centralizovanou (spojen s přímým výkonem státní moci) a decentralizovanou (výkon veřejné moci orgány územní či profesní samosprávy)

• i přes unitární formu státu existuje územní samospráva, garantovaná čl. 8 Ú („Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“) a dále upravena Hlavou sedmou (čl. 99-105), kde je územní samospráva rozdělena na obce a kraje (jejich pozice je dále vymezena v zákonech č. 128/2000 Sb. a 129/2000 Sb.). Ústava také říká, že stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona. Nicméně přesto je samospráva v zásadě regulována státní správou co do určení jejího rozsahu a způsobu výkonu, což potvrzuje koncepci unitárního státu.