ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
za nástupnické státy ČSFR byly určeny ČR a SR, staly se nositeli samostatné, úplné, státní moci na svém území, je předána Z, V, S moc předvídaným orgánům
17.2 Transformace právního řádu
recepční ÚZ č. 4/1993
přenáší působnost bývalého Federálního shromáždění ČSFR a jeho předsednictva v podmínkách ČR na ČNR a její předsednictvo, působnost vlády ČSFR na vládu ČR a působnost orgánů státní správy ČSFR na ústřední orgány státní správy ČR
byla jednoznačně potvrzena kontinuita území nové ČR s teritoriem bývalé ČR jako části federálního Československa
částečná ústavněprávní kontinuita – součástí ústavního pořádku se stala LZPS
ústavní diskontinuita – ruší se ústavní zákon o československé federaci
čl. 112/3 Ú → ústavní zákony platné na území ČR ke dni účinnosti nové ústavy mají sílu zákona, ústava je tímto obecně převzala, ale změnila jejich stupeň právní síly tím, že je nepřevzala do ústavního pořádku, ale pouze do právního řádu
vylučuje užití těch ustanovení zmíněných předpisů, která jsou podmíněna existencí ČSFR a příslušností ČR k ní
v případě rozporu mezi převzatým federálním předpisem a právním předpisem ČR téže právní síly vydaným před zánikem ČSFR, má přednost právní předpis ČR
18 Ústavní základy vnitřní a zahraniční politiky ČR a prostředky její realizace. Státní politiky v ČR a jejich vztah k ústavnímu právu.
ústavní právo stanoví meze, ve kterých se má formování politiky státu odehrávat (státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích, způsoby, které sám zákon stanoví), určité směry (ÚP orientuje a usměrňuje jednání v určitém žádoucím směru), intenzitu působení a základní pravidla pro přijímání politických rozhodnutí
formování státní politiky je svěřeno státním orgánům obecně, i když každý z nich plní jinou roli
základním ustanovením formování politiky – čl. 6 Ú → „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“
obsahové pravidlo vymezuje čl. 1 Ústavy
18.1 Ústavní základy vnitřní politiky
Preambule Ú: snaha o trvale udržitelný rozvoj otevřené společnosti – zachování možnosti pro současné i budoucí generace uspokojovat základní životní potřeby a nesnižovat rozmanitost společnosti a současně zachovává přirozené funkce subsystému (především ekonomiku a politiku), cíle spjaté s udržením existence státu a jejím smyslem
čl. 7 Ú (ekologický článek): zaměření politiky státu na ochranu a rozvoj zděděného přírodního a kulturního, hmotného a duchovního bohatství
čl. 10 Ú: vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu → stát se zavázal provádět určité politiky: stíhání zločinů proti lidskosti, boj s diskriminací, ochrana práv dítěte,…
čl. 98 odst. 1: „Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona“.
dále články LZPS (zejména čl. 26-35 → hospodářská, sociální a kulturní práva)
vnitřní klid a ochrana před útoky zvenčí – ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR → zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu