ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
je žádoucí, aby ústava nebyla příliš často měněna, ale také aby reflektovala změny ve společnosti, to je otázka dynamiky a stability současně
typy ústav z hlediska stability ústavy:
nezměnitelné
zakazující svou celkovou změnu
zakazující změnu některých ústavních ustanovení
zakazující změnu dočasně
zakazující změnu za určité situace
z hlediska dynamiky jsou ústavy:
které přikazují pravidelně provádět změny v určitých lhůtách
umožňující provádět změny podle potřeby
11.2 Materiální jádro Ústavy ČR
čl. 9/2 Ú: zákonodárce nemůže normálním demokratickým procesem měnit některá ustanovení Ú: „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“
tzv. klausule věčnosti → nikde není definováno, co jsou podstatné náležitosti demokratického právního státu, je třeba interpretovat
čl. 1 LZPS: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
2009: stížnost poslance Melčáka, soud vydal nález, kterým zrušil ústavní zákon pro rozpor s materiálním jádrem ústavy a přisvojil si pravomoc rušit ústavní zákony pro tento rozpor
materiální jádro ústavy tedy stojí nad samotnou ústavou, nelze jej změnit legislativním procesem a pro jeho rozpor může ÚS rušit i ústavní zákony
Lisabon, 2008: tímto nálezem ústavní soud potvrdil článek 10a, podle kterého může ČR přenést některé své pravomoci na nadnárodní celek, konkrétně EU a neshledal tak Lisabonskou smlouvu v rozporu s ústavou, ÚS však si dává pravomoc přezkoumat, jestli EU nepřekročila své pravomoci, svěřené kompetence nebo opustila své hodnotové identity
11.3 Ústavní pořádek a právo EU
přistoupením k EU se ČR zavázala zajistit slučitelnost stávajících a budoucích právních předpisů ČR s právními předpisy EU a garantovat, že ty unijní normy, které mají mít přímý účinek ve vnitrostátním právu, jej budou mít
pravomoc Ústavního soudu se vztahuje také na české vnitrostátní normy, které ve shodě s čl. 10a a čl. 1/2 Ú provádějí závazky České republiky vůči EU → ÚS se k vlivu unijního práva na český právní řád vyslovil během 5 let členství v souboru nálezů, přičemž stěžejním kritériem přezkumu byla svrchovanost státu
podle ÚS je třeba výraz „svrchovanost státu“ chápat jako „nejvyšší a výlučnou moc na státním území a nezávislost státu v mezinárodních vztazích.“
ÚS dále konstatoval, že „žádná norma mezinárodního práva nemůže vzniknout bez vůle samotných států, jednajících na zásadě svrchované rovnosti. Normy, k jejichž vzniku ale státy takto přispěly, jsou potom povinny respektovat v souladu se zásadou pacta sunt servanda a plnit je v dobré víře, čímž je chráněna právní jistota ostatních subjektů.“ (Lisabon)