ÚP otázky 117 stran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
forma vlády = povaha státní moci, její organizace a fungování → ČR odpovídá tradičním znakům parlamentní formy vlády s republikánským zřízením
forma územní organizace státu = existence, členění, povaha územních jednotek,… → čl. 1/1 Ú definuje ČR jako jednotný stát
forma státního režimu = vztah státní moci vůči obyvatelstvu → v ČR je státní režim normativně zakotven jako demokratický, sociální a právní
16.2 Republikánský princip a princip parlamentní demokracie
republikánský princip je těsně spjat s demokratickým principem, ale není mu podřízen, protiklad k monarchii, kritéria republikánského zřízení:
vyloučení jiné legitimace k výkonu moci, než je moc lidu
svoboda a rovnost jedince před zákonem a orgány státní moci, rovnost přístupu k veřejným funkcím
úřad jen na základě většiny a na čas
menšina může brzdit a bránit, nikoli pozitivně určovat
neutralita státu
veřejnost rozhodnutí a jejich kontrola
vázanost ústavou a zákonem při výkonu úřadu – je vyloučeno, aby 2 orgány odvozovaly legitimitu od 2 různých zdrojů (lid x bůh, vlastnictví, původ,…)
má se sloužit zájmu celku, všech občanů, ne jednotlivce – rozhodnutí "Jménem republiky"
vyloučení monopolu jedné strany – rovnost šancí politických stran
ČR odpovídá tradičním modelům vlády parlamentní demokracie – základní znaky:
dualistická exekutiva: prezident + vláda a jí podřízené orgány
předseda vlády je jmenován volenou hlavou státu
prezident jmenuje členy vlády na návrh předsedy
vláda je ústavně-politicky odpovědná Poslanecké sněmovně a musí mít její důvěru
hlava státu je ústavně-politicky neodpovědná, její rozhodnutí podléhají kontrasignaci vlády, jež se odpovídá PS
vazba výkonné a zákonodárné moci – důvěra vládě x rozpuštění PS prezidentem
prezident = symbol, ne rozhodující činitel
kontrolní nástroje PS vůči vládě – interpelace, vyšetřovací komise, citační právo,…
17 Vnitrostátní aspekty zániku ČSFR a sukcese ČR z hlediska ústavního práva. Transformace právního řádu při zániku federace.
17.1 Vnitrostátní aspekty zániku ČSFR
nejprve postupná decentralizace federace ústavním přenosem kompetencí z federace na republiky
současně připravovány smlouvy mezi ČR a SR jako způsob řešení vztahů v jednotlivých oblastech společenského života, připravena Smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích, a spolupráci upravující vzájemné vztahy nástupnických subjektů po rozdělení Československa
základem rozdělení jsou Ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku ČSFR, a Ústavní zákon č. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR (ten konstatoval zánik ČS státu, včetně jeho orgánů, armády, bezpečnosti a státních organizací k 31. 12. 1992) + více než 30 mezinárodních smluv
ústavní forma vzniku státu je spíše výjimečným případem
nástupnické státy nevznikly rozpadem → existovaly už od 1. 1. 1969, ale až teď se staly samostatnými svrchovanými státy
česká ústava jako ústava nového samostatného státu přijata 16. 12. 1992, účinnost od 1993
dělení majetku probíhalo na základě ústavně stanovených principů:
princip územní – majetek přechází na ten stát, na kterém se nachází
princip podle počtu obyvatel – pokud nešlo uplatnit územní princip, platilo dělení, že poměr Česko : Slovensko je 2:1