ÚP otázky 117 stran

22 Státní občanství. Pojem, význam, prameny a principy právní úpravy. Zánik ČSFR a státní občanství. Základní aspekty judikatury Ústavního soudu v otázkách státního občanství (v rozsahu přednášky).

• státní občanství lze definovat jako časově trvalý, místně neomezený právní vztah FO a státu, který vzniká z vůle státu a je proti vůli FO nezrušitelný, je předpokladem vzniku určitých vzájemných práv a povinností a zakládá zvláštní právní vztahy mezi ČR a jinými státy

• státní občanství je jedním z pojmových znaků moderního státu

• právní povaha občanství je chápána různě:

  • právní vztah – důraz na vymezení vzájemných práv a povinností

  • právní stav – občanství je právním statusem jedince, ze kterého plynou práva a povinnosti

  • veřejné subjektivní právo – otázka, zda existuje právo na státní občanství

• existují práva, která jsou spojena se SO: právo pobytu na jejím území, právo účasti na správě veřejných záležitostí, právo na odpor, právo na hmotné zabezpečení, ochranu zdraví, poskytnutí vzdělání, možnost výkonu určitých povolání a činností

• povinnosti spjaté se SO: věrnost státu, jeho obrana, dodržování jeho právních předpisů

• prameny právní úpravy státního občanství v ČR:

  • základem je ústavní úprava: čl. 12 → „(1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. (2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.“

  • dále úprava zákonná: zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR

  • nadzákonná úprava: úmluvy, MS řešící problematiku dvojího občanství,…

• principy právní úpravy SO v ČR:

  • princip nepřípustnosti aparteismu: nemůže být někdo bez občanství

  • vyloučení bipolitismu: naše právní úprava brání vzniku dvojího nebo vícerého SO → od 1. 1. 2014 neplatí, tento princip výrazně omezen

  • právní zabezpečení jednotného státního občanství rodičů a dětí

  • právo individuálního nabývání a pozbývání SO: může člověk pouze sám za sebe

  • právní výlučnosti SO ČR

  • právní rovnosti občanů bez ohledu na způsob nabytí SO

• zánik ČSFR a SO

  • podle zákona o SO se staly občany ČR na základě principu materiální kontinuity k 1. 1. 1993 ty FO, které byly státními občany ČR a zároveň státními občany ČSFR

  • FO, která byla k 31. 12. 1992 státním občanem ČSFR, ale neměla státní občanství ČR ani SR, si mohla zvolit státní občanství České republiky prohlášením

  • někteří státní občané SR mohli nabýt SO ČR prohlášením (osoby od doby rozdělení federace trvale žijící v Česku, a nezletilé dítě takové osoby, osoby, které slovenského občanství nabyly udělením), přičemž SO SR jim mohlo zůstat zachováno

• judikatura:

  • NSS: 6 A 25/2002-42: Žadatel o udělení státního občanství České republiky je legitimován k žalobě proti rozhodnutí, jímž mu státní občanství nebylo uděleno, tvrdí-li, že v řízení o jeho žádosti byla porušena jeho práva účastníka správního řízení.