ÚP otázky 117 stran

18.2 Ústavní zakotvení zahraniční politiky

• ustanovení o státních symbolech, občanství, státním území a státních hranicích

• zvláštní ustanovení je věnováno vztahu vnitrostátního práva a mezinárodních smluv (sporný je obsah čl. 1/2 Ú: „ČR dodržuje závazky, jež pro ni vyplývají z mezinárodního práva“)

• postoupení některých pravomocí mezinárodním organizacím v čl. 10a/1: „Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.“

• v Ú jsou ustanovení, jež buď přímo, nebo nepřímo mezinárodní spolupráci podmiňují → čl. 1/2 Ú

19 Ústavní základy ekonomického systému ČR. Stát jako vlastník. Organizační složky státu. Zvláštnosti postavení ČNB.

19.1 Ústavní základy ekonomického systému ČR

• s úpravou se v Ú setkáváme výjimečně, ale neznamená to, že je právo neřeší

• vlastnictví + svoboda podnikání = podstatné náležitosti demokratického právního státu

• nejdůležitější složky úpravy:

  • postavení státu jako vlastníka

  • základy hospodářské politiky státu

    • opírá se o ústavní zásady (LZPS): ochrana a rovnost všech forem vlastnictví, svoboda podnikání a volby povolání, regulace cenové politiky nezávislou ČNB, daňová politika, princip rovnosti a nediskriminace, princip smluvní svobody, hospodářská samostatnost ÚSC

  • základy finančního hospodaření státu a veřejnoprávních korporací

    • rozpočet a státní závěrečný účet

    • 3 základní cíle:

      • zajistit statky a prostředky (alokační funkce)

      • regulovat spravedlivé rozdělení příjmů (distribuční funkce)

      • vyrovnávat výkyvy v ekonomice a cenách (stabilizační funkce)

    • zásady rozpočtu: legalita (musí být schválen zákonem), veřejnost, každoročnost, časová a účelová vázanost, specialita (zákaz vkládat do návrhu zákona návrhy změn, periodicita kontroly (NKÚ)

    • rozpočet je neúplný (něco obstarávají státní fondy a pojišťovny)

    • obsah: očekávané příjmy a výdaje

19.2 Stát jako vlastník

• stát, jenž nedisponuje majetkem (pozemky, budovy, technická zařízení, dopravní prostředky,…), nemůže plnit své funkce

• majetek určuje státní politiku, nemusí se spoléhat na soukromý sektor, vlastní-li majetek (pouze vybrané oblasti – obranyschopnost státu)

• majetek slouží k naplňování státních zájmů, smyslem existence státu není hospodaření

• Ústava a Listina vymezují základní instituce ekonomického systému, kompetence veřejného působení a meze jejich působení

• pouze kusá úprava – čl. 11 Listiny – existence forem vlastnictví (i státní), odst. 2: „Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob…“

• stát může být subjektem vlastnického práva a existuje státní majetek (čl. 11/2 listiny; čl. 97/1 Ú)

• postavení státu v NOZ v § 21 → pokud je účastníkem OP vztahů, je právnickou osobou

• disponování s majetkem je svěřeno moci výkonné, pokud zákon nestanoví jinak; kontroluje NKÚ

• obecná úprava hospodaření: zákon č. 219/2000 Sb. o majetku ČR a jejím vystupováním v právních vztazích → stát vystupuje jako PO, jeho jménem vystupují organizační složky státu (ministerstva a jiné správní úřady, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství,…)

• Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zastupuje stát před soudy,…