ÚP otázky 117 stran

33 Politická práva a jejich záruky v právním řádu. Obecná charakteristika a demonstrace na vybraném ustanovení Listiny podle doporučeného nebo vlastního schématu.

• politická práva jsou projevem aktivity člověka ve společnosti, širší záběr sem řadí i to, co se někdy označuje jako politická svoboda, tedy svoboda projevu, právo na informace, svoboda sdružování, shromažďování

• jakákoliv úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti (čl. 22 L)

• výčet:

  • svoboda projevu a právo šířit informace (čl. 17 L): svoboda projevu je subjektivní veřejné právo jedince, kolektivů bez právní subjektivity a PO, je složkou negativního statusu → vytváří nárok na to, aby se stát zdržel zásahů do této sféry, je významnou objektivní hodnotou, svoboda projevu v mediální oblasti je institucionální záruka, zaručuje existenci sdělovacích prostředků, chráněn je každý projev, v L je svoboda projevu vyjádřena jako princip, ne jako jednoznačné pravidlo chování, takže při střetu principů je třeba najít optimální řešení (svoboda projevu x právo na soukromí), není neomezené právo, lze jej omezit zákonem v nezbytných případech

  • právo vyhledávat informace: může být omezeno nebo zakázáno (čl. 17)

  • právo petiční (čl. 18): není v mezinárodních aktech obsaženo, dá se vyložit ze svobody projevu, peticí je dle L podání ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, kterým se jednotlivec sám nebo s jinými obrací na státní orgány a orgány územní samosprávy

  • právo shromažďovací (čl. 19): shromáždění je časově omezená forma sdružení, zaniká rozchodem, je zapotřebí předchozí oznámení orgánu veřejné správy, je to vyjádření názorů nebo stanovisek prostřednictvím shromáždění

  • právo sdružovací (čl. 20): je to trvalá forma sdružení občanů, čl. 20 L rozlišuje několik typů sdružení:

    • taková, která může vytvářet každý (nepodléhají registraci, nemají právní subjektivitu)

    • právo sdružovat se s jinými ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích (nutnost registrace, právní subjektivita, může každý, i cizinci)

    • právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich (pouze občané ČR)

  • hlasovací a volební právo a přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (čl. 21): právo podílet se na správě veřejných věcí, váže se na státní občanství, hlasovací právo, volební právo,…

  • právo na odpor (čl. 23): legální možnost společnosti vzít právo do svých rukou za podmínky, že je znemožněno fungování orgánů, které jsou k tomu dle Ú povolány

34 Práva národnostních a etnických menšin a jejich záruky v právním řádu. Obecná charakteristika a demonstrace na vybraném ustanovení Listiny podle doporučeného nebo vlastního schématu.